Měsíc autorského čtení — literatura bez hranic

Rozhovor se slovenským básníkem, textařem, esejistou, ale také i prozaikem, Ivanem Štrpkou o tom, co pro něj znamená účast na MAČi, o jeho čtení na literárních festivalech (a o tom, jak ‚to‘ mohlo/nemohlo fungovat na Slovensku), o tichém (i hlasitém) čtení, o literárním happeningu, o potřebě i riziku zpětné vazby publika, o ‚otevřené básni‘… i o mnohých dalších věcech.

Rozhovor se slovenským prozaikem Vladimírem Ballou o jeho čteních na MAČi, o důležitosti reakcí publika a jejich vlivu na jeho další psaní, o „hrozbě veřejného čtení“, o smíchu i tichu, o chystaném výboru jeho povídek, o přepisování starších textů, o autorském vývoji, o prozaickém textu jako dokumentu, o významu literárních cen i o mnohem dalším. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor se slovenským prozaikem Pavlem Rankovem o jeho čteních na MAČi, o jeho reakci na letošní pozvání, o prezentaci před českým (moravským a slezským) publikem i o jeho odlišnosti od publika slovenského, o jeho napjatém vztahu se slovenskou literární kritikou, o významu jeho literárních cen doma i v zahraničí… a ještě o dalších zajímavostech ohledně jeho psaní. Ptal se Marek Timko.

Slovenský prozaik, překladatel a autor knih pro děti Michal Hvorecký je na Měsíci autorského čtení takříkajíc štamgastem, proto jsme se v minirozhovoru bavili o atmosféře festivalu i konkrétních míst, na kterých se odehrává či odehrával. Podstatnou složkou tohoto putování se pak stala i Ostrava, kde autor tak říkajíc zapustil kořeny a získal si i čtenářskou základnu. A kde proto rád zajíždí ke čtením i mimo MAČ. I proto se magie moravskoslezské metropole promítla i do našeho uvažování, které se ale také točilo kolem otázek čtení, moderování, zvuku literatury a podobně. Zkrátka, Michal Hvorecký není jen výjimečný spisovatel, ale i pozoruhodný diskutér. Ptal se Jakub Chrobák. Ptal se Jakub Chrobák.

Rozhovor se slovenskou básnířkou, ale i autorkou knihy pro děti, Mirkou Ábelovou o její první zkušenosti na MAČi, o angažmá v básnicko-hudebním seskupení Vítrholc, o ostravském podpalování kalhotek, stárnutí, o lyricko-epickém psaní pro dětského čtenáře, o domě, který je (nejenom) tématem nejnovějšího psaní, o kritice jejích textů. A jako bonus: ukázka z jejího posledního básnického cyklu O myšiach a ľuďoch.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou Veronikou Šikulovou o jejích čteních na MAČi, o Ostravě zažité reálně i literárně, o organizačních možnostech literárních festivalů na Slovensku, o řevnivosti některých slovenských básníků, o její práci v knihovně, o tom, kdo je nejpřísnějším a nejupřímnějším kritikem jejích textů, i o dalších věcech. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor se slovenským prozaikem Markem Vadasem o potřebě psát mezi lidmi či o literárních cenách, ale především o možnostech literatury zobrazovat problematický svět ať už v knihách věnovaných dětem v oceňovaném titulu Na útěku (Labyrint, 2017) či v autorových knihách věnujících se zážitkům z Afriky, která není našemu světu natolik vzdálená, jak se nám může zdát.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou, scenáristkou a milovnicí dobrých pokrmů Alenou Sabuchovou o mladých čtenářích a jejich pozorné četbě, úskalích pandemického psaní, o kráse Podlasie, fenoménu šeptuch a o tajemství správné mouky pro včelí úly.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou Zuzanou Šmatlákovou o jejím premiérovém čtení na MAČi (v Brně i v Ostravě) i o samotném čtení před lidmi, o nominaci její poslední knihy Nič sa nestalo(2019) do finálové desítky Anasoft Litera 2020, o vlastním nezasahování do textů, které už jednou napsala, ale i o psaní jako o nikdy nekončícím procesu v rámci autorského vývoje.

Rozhovor s rusínským prozaikem Ivanem Medešim (i s jeho překladatelem a vydavatelem Marošem Volovárem) o jeho čtení v Brně, o jeho čtení před publikem a o katarzi, která z toho vyplývá, o jeho literární ceně Anasoft Litera 2019, o jeho psaní, o jeho překladeli, překladech do slovenštiny a nutnosti jejich vzájemné domluvy, ale také i o diskusích o výtvarné a grafické podobě jeho knížek… a ještě o dalších věcech.

Rozhovor se slovenským básníkem, prozaikem, dramatikem, hercem i režisérem Lacem Keratou. O čtení na MAČi v Brně i v Ostravě, o divadle STOKA, o jeho preferenci „dialogového“ psaní, o hercích a prchavosti divadla, o (jeho) divadelních a literárních cenách, o psaní jako magii, o jeho nejnovější knížce i o tom, kolik z ní "vyhodil", ale také i o (ne)tematickém psaní v době covidu, i o (ne)bloudění ve vlastních textech…

Rozhovor se slovenským (převážně) básníkem Erikem Jakubem Grochem o čtení na autorských čteních, o čtení poezie v (ne)poustevnictví, o (ne)přírodní lyrice či environmentální lyrice, ale i o modlitbě v poezii, o Ivanovi Martinovi Jirousovi, o překladech jeho básní do češtiny, o pomalosti v psaní i v životě… ale hlavně o lásce.

Rozhovor se slovenskou básnířkou a nejnověji i prozaičkou Katarínou Kucbelovou o jejím čtení na brněnském i ostravském MAČi, o poezii, próze, o (ne)psaní pro dětského čtenáře, o (ne)moderování jejích autorských čtení, o literárním životě před i po koronaviru, o únavě a odpočinku, o dělení času mezi publikum a rodinu, o jejích literárních cenách a o primátu čtenářských reakcí i o tom, co napsala, píše či bude psát dál… a v neposlední řadě i o (psycho)terapeutické funkci její poslední knihy Čepiec (2019).

Rozhovor s košickým básníkem a prozaikem Agda Bavi Painem o čtení v Brně i o čtení na MAČi v zahraničních městech, o reakcích publika, černém humoru, o (ne)přepisování vlastních textů a o (ne)jistotě zpětné vazby, o korekturách, o veganství v rámci životního stylu, o budících v mobilu, o obavě z dlouhého psaní něčeho, čemu bychom mohli říct Opus matným… a o čtení (nejenom) na záchodě… a o důležitosti obsahu jeho knížek. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor s Petrem Šulejem. Na MAČi po koronaviru, potřeba čtenářů, „prerábanie“ textů, literární ceny, křížení žánrů, redakční práce, vlivu informačních technologií na psaní. Ptal se Marek Timko.

Peter Šulej sa narodil v roku 1967 v Banskej Bystrici. V minulosti pôsobil ako editor v Slovenskom rozhlase, založil a vlastní vydavateľstvo Drewo a srd. Zároveň je šéfredaktorom časopisu o súčasnej kultúre a umení VLNA. Spoluzakladal medzinárodný festival poézie Ars Poetica. Píše poéziu aj prózu. Jeho zatiaľ posledný román Fytopaleontológiaje zavŕšením trilógie prozaických diel (prvé dve časti boli Históriaa Spolu) a bol nominovaný na cenu Anasoft litera: „Dystopická vízia budúcnosti plná kyberpunkovo temnej atmosféry opisuje Bratislavu ako preľudnený megapolis, kde každý deň je bojom o prežitie. Román je písaný experimentálnou formou, využíva množstvo žánrov a (post)moderných techník.“

Rozhovor se slovenským prozaikem Petrem Balkem. O znovuprobuzení literárního života po spánku v době korony, přepnutí z online do offline režimu a samotě. V závěru se dotkneme i některých témat z jeho zatím poslední knihy Østrov (2019)... a překvapivě i o black metalu. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor se slovenským prozaikem a dramatikem Silvestrem Lavríkem. O psaní, korekturách, psaní historických románů, dokumentárnosti prózy, sociálních sítích a síle slova. A chtěl by autor získat Nobelovu cenu?

Rozhovor se slovenským prozaikem z Gelnice Milo Janáčem. O pivu, vínu, alkoholu, hospodách a literárních cenách. O tom, jak se prodává kniha Milo nemilo (2018), literárních oblíbencích (např. Rabelaisovi), vysokoškolských studiích a taky o Platónovi a literární svobodě. Ptal se Marek Timko.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou Ivanou Gibovou. O čtení na MAČi v Brně a shledání se s kamarády v Ostravě, o „lidské kompatibilitě“ překladatele Miroslava Zelinského s autorkou, spisovateli Víťovi Staviarském z Prešova, básnických začátcích, ilustracích a vizuální podobě jejích knih i o komiksovo-povídkové“ knížce Eklektik bastard (2020). A bonus: narozeninové blahopřání pro spisovatelku Janu Micenkovou. Ptal se: Marek Timko.

Rozhovor se slovenskou prozaičkou Máriou Modrovich. O knize Rozhovor s členkou kultu (2019), svobodě, nebezpečí „kultu“, útěku z patriarchální společnosti, feministickém psaní, paralelních vztazích (či objevu pojmu polyamorie), sociologických reflexí literatury, ale i o potřebě překračování rodových stereotypů nejenom v literatuře. Ptal se Marek Timko.

Mária Modrovich sa narodila v roku 1977 v Bratislave. Tu vyštudovala aj marketingovú komunikáciu a neslovanskú filológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Niekoľko rokov žila v USA, odkiaľ pravidelne písala stĺpčeky inšpirované jej vnímaním Ameriky a New Yorku. Jej zbierka desiatich textov Flešbek bola nominovaná na Cenu Európskej únie za literatúru 2019, píše v nich o životných zmenách a očakávaniach okolia vyplývajúcich z materstva. Je autorkou štyroch prozaických kníh (ďalšie sú Lu & Mira, Tichý režim), najnovšou z nich je Rozhovor s členkou kultu s napínavým príbehom: „Prečo sa niekoľko žien rozhodlo združiť okolo bývalej speváckej hviezdy, prečo zanechali frajerov, rodiny a svoj domov, prečo vymenili ,normálny‘život za izolovanú existenciu v lese? Ambiciózny novinár a opustená dcéra sa pokúsia zistiť viac.“

Rozhovor o rouškách, poesii, Francii, angažovanosti a úzkostech s básnířkou Máriou Ferenčuhovou. Autorka čte též báseň Boží prst. Ptal se Marek Timko.

Mária Ferenčuhová sa narodila v Bratislave v roku 1975. Študovala filmovú scenáristiku a dramaturgiu, postgraduálne dejiny a teóriu filmu na Filmovej a televíznej fakulte VŠMU, ako aj lingvistiku na Sciences du langage na École des hautes études en sciences sociales v Paríži. Všestranne sa zaoberá poéziou, prózou aj umeleckým prekladom z francúzštiny. Publikuje napríklad v periodikách Fragment, Host, Romboid či Vlna. Debutovala básnickou zbierkou Skryté titulky (2003). Novinku vydala v pandemických časoch: „Piata kniha básní Márie Ferenčuhovej je hypnotickou meditáciou o konci a prerode. Individuálny osud človeka sa v nej prepája s osudom vesmíru, mrazivo osobné a zároveň všeobjímajúce obrazy intimity akoby presahovali samy seba a rozpínali sa do nekonečna.“

Rozhovor s o setkávání, literatuře, cestopisech a knize Flanérova košeľa s Janou Beňovou.
Jana sa narodila v Bratislave v roku 1974. Od roku 1992 študovala divadelnú dramaturgiu na VŠMU v Bratislave. Pracovala ako reportérka v denníku SME, neskôr ako editorka v Divadelnom ústave a spolupracuje aj s Denníkom N. Za román Plán odprevádzania (Café Hyena)získala v roku 2012 Cenu Európskej únie za literatúru a knihu preložili do dvanástich jazykov vrátane anglického, francúzskeho či nemeckého. Jej novinka Flanérova košeľa opisuje život v slovenskom hlavnom meste: „Flanér sa pohybuje mestom tak ako tulák lesom. V košeli flanéra strávila Jana Beňová dva roky túlaním sa po bratislavských uliciach. Kniha je výsledkom jej pozorovaní, zážitkov a rozhovorov s ľuďmi z ulice.“
Ptal se: Marek Timko.

Reportáž z tradičního zahájení Měsíce autorského čtení v Ostravě výbuchem básnického plynojemu. Desítky básníků na jedné hromadě koksu. Staří bardi i nejmladší generace poetů severovýchodní Moravy a Slezska. Autor: Marek Timko.

S Krisztinou Tóth jsme mluvily o dětství. Petr Kukal pak četl své básně.

Básník Dénes Krusovszky mluvil o síle poezie a prózy.
S Petrem Čichoněm jsme pak zabrousili na téma básní i lásky.

S László Darvasim jsme mluvili o postavení literárních časopisů na Maďarské scéně. O básních, vlacích a Brnu si s Jonášem Zbořilem povídal Petr Minařík.

V rozhovoru s Endre Kukorellym jsme si povídali o jeho dětství a podstatě výuky tvůrčího psaní, s Petrem Chudožilovem pak o rozhlasových hrách a přátelství.

S Tímeou Penzes jsme si povídali o cestování i nevyslovitelných českých slovech. Rozhovor s Petrem a Františkem Hruškou pořídil Petr Minařík.

Povídání s básnířkou Olgou Stehlíkovou pořídila Katka Hejnarová.

Rozhovor s maďarským spisovatelem pořídila Katka Hejnarová.

S Krisztinou Tóth jsme si povídaly o dětských knihách a výuce tvůrčího psaní.

S Zsófi Kemény o Harry Potterovi a hejtech na sociálních sítích, s polským spisovatelem o dobrém a špatném designu.

Rozhovor se Zitou Izsó o psaní poezie a překračování hranic mezi poezií a prózou pořídila Katka Hejnarová.

Nikol Patíková se pak vyptávala Jiřího Hájíčka, jak se mu píšou ženské postavy a co má rád na autorských čteních.

Povídání s bohemistou Istvánem Vörösem o básních a českém jazyce. V rozhovoru s Adélou Knapovou jsme se pak dotkly její prozaické ale i novinářské zkušenosti.

Jaký má Ferenc Czinki vztah k Brnu, Bratislavě či Budapešti? Miřenka Čechová pak v rozhovoru odkrývá postoj k vlastnímu psaní.

S maďarskou spisovatelkou Andreou Tompou o cestování dovnitř sebe samé. A duchovní básně Zdeňka Volfa s hudebním doprovodem.

O Švejkovi s maďarským spisovatelem Viktorem Horváthem a noční hovory s Josefem Strakou a Annou Luňákovou.

Jak vznikají krátké prózy maďarské spisovatelky Ediny Szvoren? A proč je podle Radky Denemarkové nepřípustné, že je současná společnost stále patriarchální?

Čtrnáctý festivalový večer představil maďarského spisovatele Benedeka Tottha a českého přírodovědce Jiřího Sádla.

Dvanáctý festivalový den s Jiřím Šimáčkem.

Třináctý večer patřil Karin Lednické a jejímu románu Šikmý kostel.

Rozhovor s maďarským spisovatelem Danielem Varró připravila Radka Grohová.

Jakou spojitost vidí maďarský spisovatel Renáto Fehér mezi československou politikou v letech 70. až 80. a současným orbánovským systémem v Maďarsku?

A jak se šéfredaktor české varianty časopisu Hustler dostal k napsání románu o Karlu Poláčkovi?

Jak se maďarskému spisovateli Gergelymu Péterfymu líbilo v Brně a kdo z manželského literárního páru Myšková-Kadlec má delší vlasy?

Čtení maďarského básníka a spisovatele Lajos Parti Nagy a české spisovatelky Veroniky Bendové.

Maďarský spisovatell Daniel Varró a téměř necenzurovaný rozhovor s Viki Shockem a Patrikem Linhartem.

Rozhovor se spisovatelem a literárním kritikem Janem Štolbou a autorské čtení maďarského autora Levente Csendera.

Šestý den se nesl ve znamení jediného autora, a to maďarského spisovatele Gábora Kálmána, který přečetl úryvek ze své povídkové knihy Nova.

Gábor Schein online a Stanislav Beran s Kocovinou.

György Spiró a Petr Váša čtvrtý festivalový den.