BuddhaSasana Podcast

5. přednes učitele zenu Michaela Luetchforda na sesshinu konaném od 15. 7.  do 18. 7. 2021 ve Skále u Humpolce. Anglicky bez překladu do češtiny.

4.  přednes učitele zenu Michaela Luetchforda na sesshinu konaném od 15.  7.  do 18. 7. 2021 ve Skále u Humpolce. Anglicky bez překladu do  češtiny.

3. přednes učitele zenu Michaela Luetchforda na sesshinu konaném od 15. 7.  do 18. 7. 2021 ve Skále u Humpolce. Anglicky bez překladu do češtiny.

1. přednes učitele zenu Michaela Luetchforda na sesshinu konaném od 15. 7. do 18. 7. 2021 ve Skále u Humpolce. Anglicky bez překladu do češtiny.

Visu Teoh – 23. Přednáška: Satipatthána II (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Ajahn Sujato – Přednáška: Správné soustředění (Kurz mettá, Javorie, 2019)

Ajahn Sujato – 20. Ranní instrukce – shrnutí správné bdělosti (Kurz mettá, Javorie, 2019)

Ajahn Sujato – 19. Přednáška: Správná bdělost. *++Přednáška z meditačního kurzu v buddhistickém centru Javorie v roce 2019

Ajahn Sujato – 17. Ranní instrukce – objekty meditace (Kurz mettá, Javorie, 2019)

Ajahn Sujato – 15. Přednáška: Správné úsilí (Kurz mettá, Javorie, 2019)

Ajahn Sujato – 8. Přednáška: Správné živobytí (Kurz mettá, Javorie, 2019)

Ajahn Sujato – 7. Přednáška: Správná mluva (Kurz mettá, Javorie, 2019)

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Přednáška ctihodného Dhammadípy v pražském buddhistickém centru Lotus u příležitosti oslav svátku Vésak v roce 2012.

Visu Teoh – 20. Instrukce: Mentální nečistoty (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: Mentální faktor – bdělost (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce: 4 brahmaviháry – upekkha (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Recitace a instrukce: Dlení v přítomnosti (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: Vipassanový objekt (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce: 4 brahmaviháry – karuná (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – 13. Instrukce: Mettá při denních aktivitách (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: Džhány (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: Vipassaná (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: 5 překážek (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce: 4 brahmaviháry – muditá (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Recitace, instrukce k dodržování 5 předsevzetí (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: Praxe mettá II (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce k přístupu k meditaci (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce k denním k aktivitám (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Vedená meditace mettá (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce k meditaci v chůzi (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Instrukce k denním aktivitám (Mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Visu Teoh – Přednáška: Praxe mettá I (Kurz mettá & vipassaná, Jablonné, 2019)

Báseň (Jak a proč meditovat, Malá Skála - Bobov, 2015)

Báseň “Na Sněhově” (Jak a proč meditovat, Malá Skála -  Bobov, 2015)

Závěrečné recitace (Jak a proč meditovat, Malá Skála - Bobov, 2015)

Otázky a odpovědi III, básně (Jak a proč meditovat, Malá Skála - Bobov, 2015)

Otázky a odpovědi II (Jak a proč meditovat, Malá Skála - Bobov, 2015)

Otázky a odpovědi (Jak a proč meditovat, 2015)

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Rétorská četba známého románového zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milärepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milärepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.

Bhante Dhammadipa – 3. Úvodní recitace, čtyři polohy těla (Jak a proč meditovat, 2015)

Přepis přednášky bhanteho Dhammadipy

Abychom se naučili meditaci, naučili krásnému utrpení, co potřebujeme. Motivaci. Jelikož, dle
buddhistického učení, co prožíváme, co budeme prožívat a co jsme prožívali, záleží na naší motivaci.
Jestliže je motivace dobrá, znamená to kultivace, a meditace v pojetí buddhismu, v sanskritu, nebo
v pálí, meditace znamená kultivace, bhávana. Bhávana znamená stávat se. Já se stávám něčím,
protože mám motivaci. Jestliže nemám motivaci, ničím se nestanu. Motivace z negativní stránky se
v buddhistickém učení nazývá anušaja. To je mrak nevědomí, mrak nečistot, mrak zakalení, který
doprovází vědomí. Tento mrak zakalení, závoj zakalení, není nic jiného, než naše minulé špatné zvyky
a minulá špatná motivace. Pozitivní stránka věci, pozitivní motivace, se nazývá adjášaja. Anušaja je to,
co na nás doslova lpí, lpí na našem vědomí, jelikož to lpí na našem vědomí, my lpíme na sobě, lpíme
na světě, lpíme na osobách, my lpíme na věcech, a prožíváme ne krásná utrpení, ale nekrásná
utrpení. My chceme prožít krásná utrpení, proto, než začneme meditovat, myslím, že i pro zkušené
meditátory stejně tak jako pro začátečníky, motivace je to nejdůležitější. Správná motivace je tedy
adjášaja adi, ášája. To znamená to, co doprovází naše vědomí, a dává mu autoritu. Adi je autorita.
Jestliže má vědomí autoritu, je pevné. Jestliže vědomí je pevné, můžeme ho správně používat. Jestliže
vědomí lítá sem a tam, nenachází v sobě pevnost, co vzniká. Vzniká stav nespokojenosti, vzniká stav
deprese, vzniká stav nesprávného života. Správný život pochází ze správné motivace, která dává
tomu, co je v nás lepší, a zvlášť učení severního buddhismu, které zdůrazňuje buddhovství, jako
přirozený stav všech bytostí, jestliže chceme poznat to, co je v nás lepší, musí mít naše vědomí
autoritu, předsevzetí. Předsevzetí čeho, předsevzetí poznat to, co poznáváme s čistým vědomím.
Tomu se říká stávat se. Stávat se čím, stávat se tím, po čem naše pozitivní já touží. Buddha učil to, co
učil, hlavní důvod je, aby my bytosti jsme poznali, co vlastně jsme. Abysme poznali sami sebe. Jestliže
poznáme sami sebe, překonáme sami sebe. Jestliže překonáme sami sebe, můžeme zapomenout
sami sebe. Jestliže můžeme zapomenout sami sebe, nejlepší cesta k tomu je právě meditace,
můžeme poznat krásné utrpení. Krásné utrpení přestává být utrpením, protože je to krása. Tomu se
říká pravda utrpení. Pravda utrpení je krásná pravda pro ty, kdo utrpení poznají, pravda utrpení je
horor pro ty, kdo pravdu utrpení nepoznali. Tedy jak naše vědomí získá autoritu, získá pevnost,
k tomu, abychom překonali své malé já a zažili velké já. Velké já znamená to já, které překonalo malé
já. To já, které překonalo malé já, vlastně není žádné já. Žádné já je přesto já. Já nejá, nemá žádný
význam. Jestliže správně meditujeme, jistě poznáme a myslím, že většina z nás pozná, stav vědomí
bez myšlení. Poznali jsme stav vědomí bez myšlení? Co jsme v momentě, kdy nemyslíme? Nic, je
přesto něco a něco, je přesto nic. Nic a něco je meditace. Myšlením dáváme věcem formu. Ale věci
pevnou formu nemají. Tu pevnou formu věcem dává právě vědomí. Ať v náš prospěch, či v náš
neprospěch. Záleží na tom, jaké vědomí používáme. Abychom poznali vědomí, které potřebujeme,
musí mít naše vědomí právě autoritu. Tuto autoritu dává vědomí meditace. Čili jestliže chci poznat,
proč medituju, měl bych uvažovat o tom, co dává mému vědomí autoritu. Jsou to různé popudy
zvenčí, co se mně líbí venku, nebo co se mně nelíbí venku, co je mně příjemné, nebo co je mi
nepříjemné. Co dává mému vědomí autoritu? Jestli je to to, co není příjemné, nebo to, co je mi
nepříjemné, co mám rád, nebo co nemám rád, to co chci, nebo to, co nechci, nebo kdo se mně líbí,
nebo kdo se mně nelíbí, co se stane? Vědomí ztratí autoritu. Když vědomí zt

Přepis přednášky bhanteho Dhammadípy

Abychom se naučili meditaci, naučili krásnému utrpení, co potřebujeme. Motivaci. Jelikož, dle buddhistického učení, co prožíváme, co budeme prožívat a co jsme prožívali, záleží na naší motivaci.
Jestliže je motivace dobrá, znamená to kultivace, a meditace v pojetí buddhismu, v sanskritu, nebo v pálí, meditace znamená kultivace, bhávana. Bhávana znamená stávat se. Já se stávám něčím,
protože mám motivaci. Jestliže nemám motivaci, ničím se nestanu. Motivace z negativní stránky se v buddhistickém učení nazývá anušaja. To je mrak nevědomí, mrak nečistot, mrak zakalení, který
doprovází vědomí. Tento mrak zakalení, závoj zakalení, není nic jiného, než naše minulé špatné zvyky a minulá špatná motivace. Pozitivní stránka věci, pozitivní motivace, se nazývá adjášaja. Anušaja je to,
co na nás doslova lpí, lpí na našem vědomí, jelikož to lpí na našem vědomí, my lpíme na sobě, lpíme
na světě, lpíme na osobách, my lpíme na věcech, a prožíváme ne krásná utrpení, ale nekrásná
utrpení. My chceme prožít krásná utrpení, proto, než začneme meditovat, myslím, že i pro zkušené
meditátory stejně tak jako pro začátečníky, motivace je to nejdůležitější. Správná motivace je tedy
adjášaja adi, ášája. To znamená to, co doprovází naše vědomí, a dává mu autoritu. Adi je autorita.
Jestliže má vědomí autoritu, je pevné. Jestliže vědomí je pevné, můžeme ho správně používat. Jestliže
vědomí lítá sem a tam, nenachází v sobě pevnost, co vzniká. Vzniká stav nespokojenosti, vzniká stav
deprese, vzniká stav nesprávného života. Správný život pochází ze správné motivace, která dává
tomu, co je v nás lepší, a zvlášť učení severního buddhismu, které zdůrazňuje buddhovství, jako
přirozený stav všech bytostí, jestliže chceme poznat to, co je v nás lepší, musí mít naše vědomí
autoritu, předsevzetí. Předsevzetí čeho, předsevzetí poznat to, co poznáváme s čistým vědomím.
Tomu se říká stávat se. Stávat se čím, stávat se tím, po čem naše pozitivní já touží. Buddha učil to, co
učil, hlavní důvod je, aby my bytosti jsme poznali, co vlastně jsme. Abysme poznali sami sebe. Jestliže
poznáme sami sebe, překonáme sami sebe. Jestliže překonáme sami sebe, můžeme zapomenout
sami sebe. Jestliže můžeme zapomenout sami sebe, nejlepší cesta k tomu je právě meditace,
můžeme poznat krásné utrpení. Krásné utrpení přestává být utrpením, protože je to krása. Tomu se
říká pravda utrpení. Pravda utrpení je krásná pravda pro ty, kdo utrpení poznají, pravda utrpení je
horor pro ty, kdo pravdu utrpení nepoznali. Tedy jak naše vědomí získá autoritu, získá pevnost,
k tomu, abychom překonali své malé já a zažili velké já. Velké já znamená to já, které překonalo malé
já. To já, které překonalo malé já, vlastně není žádné já. Žádné já je přesto já. Já nejá, nemá žádný
význam. Jestliže správně meditujeme, jistě poznáme a myslím, že většina z nás pozná, stav vědomí
bez myšlení. Poznali jsme stav vědomí bez myšlení? Co jsme v momentě, kdy nemyslíme? Nic, je
přesto něco a něco, je přesto nic. Nic a něco je meditace. Myšlením dáváme věcem formu. Ale věci
pevnou formu nemají. Tu pevnou formu věcem dává právě vědomí. Ať v náš prospěch, či v náš
neprospěch. Záleží na tom, jaké vědomí používáme. Abychom poznali vědomí, které potřebujeme,
musí mít naše vědomí právě autoritu. Tuto autoritu dává vědomí meditace. Čili jestliže chci poznat,
proč medituju, měl bych uvažovat o tom, co dává mému vědomí autoritu. Jsou to různé popudy
2
zvenčí, co se mně líbí venku, nebo co se mně nelíbí venku, co je mně příjemné, nebo co je mi
nepříjemné. Co dává mému vědomí autoritu? Jestli je to to, co není příjemné, nebo to, co je mi
nepříjemné, co mám rád, nebo co nemám rád, to co chci, nebo to, co nechci, nebo kdo se mně líbí,
nebo kdo se mně nelíbí, co se stane? Vědomí ztratí autoritu. Když vědomí ztratí a