KISK Podcast

Máte dopsané poslední písmeno v práci a zdá se, že je vše hotové. Jak ale asi tušíte, většinou to má nějaký háček, vždycky se to zkomplikuje. Existuje pravidlo, kterému se říká Paretovo. To říká, že za 20 % času uděláme 80 % práce na nějakém úkolu. Dalších 80 % času se ale moříme s 20 % dodělávek.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/nez-odevzdate-text

Úvod, stať a závěr. To jsou slova, která se vryjí do paměti snad každého, kdo někdy psal libovolný odborný text a prošel českou školou. Alternativou, která se uplatňuje především u výzkumných textů, je tzv. IMRAD – úvod, popis metod, výsledků, diskuse nad nimi a závěr. Jenže, jsou to jediné možnosti, jak svůj odborný text strukturovat?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/struktura-odborneho-textu

Typografie je obor, který se věnuje písmu, respektive tomu, jakým způsobem písmo používat tak, aby bylo vhodně konzumované. U plakátu nepotřebujete skvělou čitelnost, ale potřebujete, aby zaujal. A naopak u knihy se vám bude hodit písmo (a práce s ním), která povede k rychlému a pohodlnému čtení. Písmo a sazba dokumentu tedy sleduje dvě základní funkce – čitelnost a pochopitelnost na straně jedné a estetiku na straně druhé.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/typografie

Myšlenkové mapy jsou zřejmě nejpopulárnější a současně nejvšestrannější kreativní technikou. Jejich objevitel Tony Buzan je považuje za ideální nástroj na tvorbu zápisků ve škole, pro analýzu tématu, o kterém se chystáte psát, prostředek pro hledání nápadů nebo na plánování času. Ve svých knihách pak ukazuje mnoho případů, kdy se pomocí tohoto nástroje stal z velice podprůměrného studenta premiant třídy.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/prace-s-myslenkovou-mapou-pri-psani

Když už víte, co a jak chcete psát, je dobré učinit rozhodnutí v čem, tedy v jakém nástroji se do psaní pustíte. Existuje stále hodně lidí, kteří nedají dopustit na psaní rukou. Jde o dobrý nástroj na psaní poznámek do deníku nebo básničky, ale pokud chcete například tvořit ročníkovou práci, tak vám psaní rukou velice nedoporučujeme. Jen málo co je tak nepříjemné jako přepisování vlastních poškrtaných zápisů s řadou vsuvek a přesunů.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/textove-procesory

Odpovědět na otázku Jak psát? není snadné. Dříve, než se pokusíme o několik doporučení, rádi bychom uvedli několik citátů, které považujeme za velice výstižné: „Pokud nemáte čas na čtení, nemáte čas (nebo prostředky) na psaní. Jednoduché.“

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/jak-psat

Když se řekne odborný text, většinou se člověku vybaví něco, co je dlouhé, těžké a obtížně srozumitelné. Tomáš Sixta to ve vtipu na Twitteru popisuje následovně: „Podle mě bych měl napsat příručku jak snadno a rychle uspět v humanitních vědách: Rada číslo 1: V čemkoli co píšete citujte Heideggera. Nevadí, že tomu nerozumíte. Čím více Heideggera, tím větší úspěch.“ Asi přitom tušíte, že Martin Heidegger nepíše úplně přístupně.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/psani-odborneho-textu/proc-tvorime-odborny-text

Odkazování na informace a zdroje, ze kterých čerpáme, je spojeno s magickými slovy duševní vlastnictví a citování. Jejich znalost a chápání nás mají chránit před (nechtěným) plagiátorstvím, mohou nás ale i trochu strašit, pokud si nejsme jisti, za kterou větu že to máme nacpat závorku s citačním odkazem. 

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-literaturou-a-citovani/citace-a-parafraze

„V bakalářské práci nového ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (…) je mnoho stránek stejného textu, který dříve napsal jiný autor. V některých kapitolách včetně úvodu jsou celé stránky přímo překlopeny z jiné bakalářské práce. (…) Ministr serveru řekl, že shody si neumí vysvětlit a že na své práci pracoval poctivě. (…) Shodná místa jsou zejména na prvních zhruba 30 stranách Krčálovy práce, uvedl server. Celkem bylo objeveno nejméně 25 stran z většiny přepsaného textu, nebo textu, který se liší jenom v jednotlivých slovech.“ Ministr práce a sociálních věcí se ve funkci ohřál jen 21 dní, než musel odstoupit.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-literaturou-a-citovani/problem-plagiatorstvi

Citování je způsob, jak ocenit autora myšlenky či zpracovaných informací například v článku, blog postu nebo knize. O výsledcích lidského myšlení a tvořivosti hovoříme jako o duševním vlastnictví, a to je chráněno autorským zákonem. Jak a proč ho dodržovat?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-literaturou-a-citovani/dusevni-vlastnictvi

Dotazník patří mezi nejčastější kvantitativní výzkumné nástroje. Kdo by někdy na nějaký neodpovídal? Kamarádovi na bakalářku (třeba o tom, zda preferujete jablečný nebo jahodový dort), na ulici (například koho budete volit) nebo ve škole (jak jste spojeni s klimatem školy). Dotazníky jsou všude kolem nás, a tak je určitě dobré se na ně zkusit podívat alespoň maličko podrobněji.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/zkoumani/jak-na-dotaznik

Rozhovor je po pozorování asi nejběžnější výzkumná metoda. Způsoby, jak rozhovor vést, obsáhnou celou knihu, nám se však pro začátek jeví příhodné začít jednoduchým, polostrukturovaným rozhovorem. Polostrukturovaný znamená, že máte připravené otázky, které se snažíte položit ve všech prováděných rozhovorech, zároveň však máte jistou volnost doptat se a reagovat na situaci s dotazovaným.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/zkoumani/jak-na-rozhovor

Karel Marx se domníval, že pomocí kvantity lze dosáhnout kvality. Tedy, že když toho budeme dělat hodně, vznikne v celku něco, co má určitou hodnotu. Jednak se to naučíme, ale také množstvím nahradíme preciznost. Pokud se ale v humanitních výzkumech hovoří o kvalitě a kvantitě, nemáme na mysli, jak je věc dobrá, ale jak přistupujeme k celému výzkumnému problému.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/kvalita-nebo-kvantita

Něco vyzkoumat a vymyslet není jen tak – je také potřeba umět informace srozumitelně zprostředkovat někomu dalšímu. Velkým pomocníkem nám může být tzv. IMRAD struktura výzkumného článku. To znamená Introduction, Methods, Results, Analysis, Discussion – v češtině úvod, metody, výsledky, analýza, diskuse.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/imrad-pomucka-badani-a-struktury-informaci-v-textu

Vybrat vhodný zdroj informací není samo sebou, ale ani to není velká věda. Dobré je naučit se zastavit a zeptat se sebe sama, k čemu nyní hledaný zdroj vlastně potřebujete.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/vyber-zdroje-informaci-pri-zkoumani-a-psani-odborneho-textu

K hodnocení informací a jejich relevance patří také vhodné určení stáří informací, které potřebujeme, a jejich kulturně-politický kontext. Někdy je to jednoduché, jindy je potřeba získat přehled a cit pro danou oblast. Co je stará informace v oblasti informačních technologií, může být relativně nová informace ve virologii.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/informace-dle-casu-a-prostoru

Při výběru tématu a jeho definování musíme nutně pracovat s takzvanými klíčovými slovy. Ta nám totiž pomáhají dobrat se ke zdrojům informací, díky nimž do tématu více pronikneme a lépe ho tak zúžíme nebo rozšíříme. Jak z jejich názvu vyplývá, jsou to to zkrátka klíče. Jak je získat?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/vyber-tematu-ii-klicova-slova

Výběr tématu práce je rozhlédnutím okolo sebe i jistou sebereflexí. Pokud se máme tématu po nějaký čas věnovat, musíme přemýšlet nad tím, co nás zajímá a k čemu si chceme vytvořit tak trochu vztah. Pokud jde o seminárku, kterou píšete několik týdnů, je to samozřejmě volba menšího dopadu než disertační práce na čtyři roky.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/vyber-tematu-i-zuzovani-a-rozsirovani

Jednou z charakteristik výzkumu je promyšlený, metodologický postup. To znamená, že závěry nevyvozujeme nahodile, ale o cestě k odpovědi na naše otázky přemýšlíme v takové míře, že jsme dílčí kroky schopni dobře popsat a zdůvodnit.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/jak-na-vlastni-vyzkum

Jakkoliv se názory různí, máme za to, že věda a výzkum má odpovídat a řešit problémy společnosti a světa. Zlepšovat ho. Rozvíjet ho. Pokud se pro tento způsob zlepšování světa jednou rozhodnete, můžete si vybrat, na jakou oblast se zaměříte – vzdělávání, příroda, technologie, kombinace? Možností je nespočet. Cesta pak vede typicky přes vysokou školu a výzkumné projekty.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/planovani-vyzkumu/velmi-strucne-o-vede-a-vyzkumu

Anonymita a internet jsou slova, která příliš nejdou dohromady. Vlastně asi téměř nikdy není možné zajistit, že vás nikdo nebude moci sledovat, odposlouchávat nebo analyzovat vaši komunikaci. Pokud tedy čekáte, že vám v tomto textu řekneme, jak být na internetu zcela neviditelní, budete pravděpodobně zklamáni. Přesto ale má smysl ukázat několik zajímavých nástrojů, které vám s anonymitou mohou (alespoň částečně) pomoci.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/jak-byt-anonymni-na-internetu

Člověk může mít pocit, že věci, které se dějí online, nejsou tak skutečné jako ty fyzické. Ale není tomu tak. Čtrnáctiletý Ghyslain Raza skončil v péči psychiatrů, když se jeho video, ve kterém si hraje na rytíře Jedi, stalo hitem internetu. Anna Halmanová z Gdaňsku se oběsila na švihadle po té, co ji spolužáci ve třídě sexuálně obtěžovali a natočené video dali na internet. Megan Meierovou přivedla k sebevraždě matka její kamarádky skrze virtuální flirt. Důvod? Přestala se kamarádit s její dcerou. Podobných případů není málo. Kybešikana ničí životy, zabíjí.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/kybersikana

„Za odborné vedení práce a jistou odvahu s tím spojenou (…) – děkuji Michalu Černému (…) A překvapivé poslední díky – pánům z Veveří, kteří mi dvanáct dní před deadlinem oživili poslední verzi obsahující notebook, proměněný, jejich slovy,  v ‚pěknej rybník, slečno‘.“ Tato věta pochází z diplomové práce a pěkně zachycuje pocit každého, komu se někdy do počítače vylil čaj (tak jako autorovi textu tohoto dílu podcastu opakovaně) nebo jiný nápoj. Říká se, že data jsou to nejcennější, co máme, ale je zajímavé, že se o ně neumíme tak úplně dobře starat.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/zalohovani-dat

Sociální sítě je možné vnímat různě široce a tvůrci i konzumenti obsahu se na nich široce proplétají. To ale neznamená, že by sdělení na sociálních sítích nemělo mít nějaký kreativní vztah k jazyku nebo k myšlení: „[Twitter] má jen 140 znaků a to úplně miluji. Jako básník se profiluji v krátkých formátech. Baví mě, když se snažím dostat nějaký smysl na co nejmenší plochu."

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/tvorba-na-socialnich-sitich-s-rozvahou

Víte, co mají společného fráze: „123456“, „password“, „123456789“, „12345678“ či „12345“? Pokud hádáte, že se jedná o nejčastěji používaná hesla, tak máte pravdu, jde o žebříček z roku 2018, ale lze říci, že změny v něm jsou docela malé, takže se ještě pár let udrží.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/prace-s-hesly

„Drahoušek Zákazník, Tato is tvuj funkcionár oznámení dle Ceská Sporitelna aby clen urcitý služba dát pozor pod vule být deactivated a odstranit kdyby nedošlo k obnovit se bezprostrední. Predešlý oznámení mít been poslaný až k clen urcitý Žaloba Dotyk pridelil až k tato úcet. Ackoliv clen urcitý Bezprostrední Dotyk , tebe musit obnovit se clen urcitý služba dát pozor pod ci ono vule být deactivated a odstranit. Obnovit se Ted tvuj SERVIS 24 Internetbanking.“

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/phishing

Google představil v říjnu 2019 jednu z nejbizarnějších aplikací, kterou si lze představit – papírový telefon. O co jde? Pomocí jednoduchého průvodce vás naučí, jak v papírové podobě vytvořit něco, co s sebou můžete nosit místo telefonu – provede vás tvorbou kalendáře, připomene, že potřebujete plastovou platební kartu atp. Proč to všechno? Abyste si alespoň jeden den mohli užít bez mobilního telefonu!

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/digital-wellbeing

Tento materiál není určený profesionálům, kteří se v kyberbezpečnosti skutečně vyznají, ale nabízí základní návod, jak zlepšit zabezpečení svého počítače. Naším cílem totiž nebude profesionální vhled do šifrovacích protokolů, ale pohled na základní pravidla bezpečnosti, které je vhodné na počítači (potažmo na telefonu) dodržovat.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/bezpecnost/bezpecnostni-minimum

Česká televize udává, že v roce 2018 byla v TOP5 jejich nejsledovanější pořadů například Prezidentská debata, ale i pohádky Tři oříšky pro Popelku či Anděl Páně 2. K čemu vlastně veřejnoprávní televizi máme? Jaká je její role a význam? A může se někdy přiblížit svému ideálu v podobě britské BBC?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/media-a-obcanstvi/ceska-televize

Zatímco u České televize nebo Rozhlasu si asi každý dovede představit základní smysl takové instituce a i ví, že jsou placené z koncesionářských poplatků, jejichž výši určuje zákon a jsou odvozené od počtu přijímačů (což mimochodem v době internetového vysílání, za které se neplatí, tvoří velice podivnou situaci), u České tiskové kanceláře to tak jasné není.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/media-a-obcanstvi/ctk-pozapomenute-verejnopravni-medium

V době, kdy se zjednodušilo pořizování videí (kamery v telefonu, levnější a přístupnější internet), byly značné spekulace, zda-li může rozhlas vůbec přežít. Kdo bude poslouchat audio na rozhlasu, když může koukat na videa? Čas uplynul, rozhlas se posunul a my můžeme znovu vidět jeho místo. Troufáme si tvrdit, že Český rozhlas zažívá nový boom.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/media-a-obcanstvi/cesky-rozhlas

Jaká média jsou vaše oblíbená? Kde čtete zprávy? Kde se díváte na filmy? Mediální prostor je členitý, protože zde nyní máme kromě televize také platformy jako Netflix a kromě moderátorů pořadů třeba také youtubery. Přesto stojí za povšimnutí přinejmenším jedno rozlišení a to je na komerční a veřejnoprávní média. Komerční je například televize Nova, Prima, Kiss radio a Rádio Beat, komerční je samozřejmě také Netflix i zmiňovaní youtubeři.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/media-a-obcanstvi/verejnopravni-media

Pokud chcete psát nějaké texty, stojíte před rozhodnutím, zda jsou jen pro vás, tak říkajíc do šuplíku, nebo zda s nimi chcete jít do světa. Nás bude nyní zajímat ta druhá možnost, totiž situace, kdy se rozhodnete, že nepíšete sami pro sebe. Na začátek ale musíme dát jedno výrazné doporučení – dvakrát měř a jednou řež.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/media-a-obcanstvi/jak-se-pise-text-do-medii

Když se řekne archiv, pro většinu lidí bude první asociací asi nuda. Ale mnohem zajímavější je, zda dokážete zjistit informace o konkrétní oběti v koncentračním táboře z vaší rodiny, zaměstnání vašeho pradědečka nebo zda váš soused spolupracoval s STB. Nejen to se lze dozvědět z různých archivů, které jsou dostupné online, vlastně na jedno kliknutí.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/pametove-instituce/archivy

Už jste někdy navštívili Vatikánská muzea, Louvre, The National Museum of Computing nebo  National Museum of Natural History ve Washingtonu? Pokud vám něco ve sbírce chybí a rádi se díváte po nevšedních muzejních zážitcích, pak právě pro vás mohou být zajímavá virtuální muzea. Ta si můžete prohlížet jak z klidu svého počítače, tak také často skrze Cardboardy s chytrým telefonem. Zážitek je pak zcela mimořádný.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/pametove-instituce/virtualni-muzea-a-galerie

Domácí knihovnička je něčím, co často začneme budovat někdy v pěti letech a postupně se neustále rozšiřuje. V dnešní době v ní mohou být knihy papírové i digitální a nemusí hrát jen roli okrasy v domácnostech. Mimochodem, věděli jste, že Češi mají jedny z největších domácích knihoven?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/pametove-instituce/v-cem-si-spravovat-domaci-knihovnu

Je úterní půlnoc a vy byste se něco rádi dozvěděli třeba o italské opeře, přečetli si zajímavou poezii nebo nějakou detektivku. Jenže – v úterý o půlnoci (nebo v době pandemie, prázdnin a dalších mimořádností) se člověk do knihovny nedostane. A právě v takové situaci využijete něco, co se označuje jako digitální knihovna nebo digitální repozitář.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/pametove-instituce/digitalni-knihovny

Knihovny mohou být malé i velké, soukromé i veřejné. To, co mají ale všechny společného, je knihovní katalog. Ten může být napsaný v nějakém sešitku, mít formu lístků v dřevěném boxu anebo (dnes už téměř vždy) digitální podobu. K čemu jsou ale vlastně dobré a proč je výhodné s nimi umět pracovat?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/pametove-instituce/knihovni-katalog

Knihovny jako instituce se začaly masově rozšiřovat po roce 1919. Tomáš Garrigue Masaryk si představoval, že budou sloužit jako základní síť pro vzdělávání a rozvoj nově se formujícího českého národa. Jinými slovy, pokud máte knihovny spojené s půjčováním detektivek pro rodiče k moři, tak vězte, že jejich význam byl a je podstatně větší.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/pametove-instituce/knihovny-jako-zdroj-informaci

Formátem, ve kterém je možné získat v podstatě okamžitou zpětnou vazbu, je diskuse. Diskuse je vzájemné formování sebe sama či formování nového pohledu na věc. Ten získáváme tím, že nasloucháme diskutujícímu, posouváme a přehodnocujeme své myšlenky, názory, postoje.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/diskuse-jako-seberozvojovy-ping-pong

Zpětná vazba je nedílnou součástí učení. Cenné „Aha!“ je okamžikem, kdy nám něco dojde nebo přijdeme na stopu tomu, co musíme ještě spravit. Zpětnou vazbu nám však zdaleka neposkytují jen lidé. Není také něčím, co by se odehrávalo jen na konci hodiny nebo po odevzdání písemky.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/zpetna-vazba-v-interakci-s-technologii

Pokud o učení přemýšlíme jako o celoživotním programu, který se odehrává ve škole, v práci, ve volném čase, samostatně, ve dvojici, ve skupině, doma, online, potřebujeme také vymyslet, kdo bude náš parťák. Toho totiž potřebujeme jako zrcadlo, pomocníka v hodnocení našeho pokroku a úspěchu.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/vzajemna-zpetna-vazba

Jednou z typických věcí, se kterou se můžete setkat na uživatelských profilech na sociálních sítích, je selfie. Selfie nevnímáme jen jako fotku, pomocí které se snažíme hlavně zviditelnit. Selfie je také něco, čím se sami sobě snažíme porozumět, uchopit vlastní identitu a tak trochu potvrdit její místo ve společnosti prostřednictvím lajků.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/prezentacni-portfolio-jako-selficko

Rozvojové portfolio je kolekcí vašich dílčích úkolů, které plníte na cestě za nějakým cílem – vylepšit čtení v angličtině, naučit se základy programování, ovládnout youtubering, zvládnout dějiny 20. století. Rozvojové portfolio je jako pravidelné blogování o vašem studiu. K čemu?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/digitalni-rozvojove-portfolio

Hodnocení našeho výkonu máme možná spojené se zpětnou vazbou učitele a známkou. Sebehodnocení přichází až ve chvíli, kdy známku vidíme a říkáme si: „No nazdar, to jsi tomu dala, Hanko!“ Nebo naopak: „Supr, lepší než jsem čekala!“

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/sebehodnoceni

Nejtypičtější zpětnou vazbou, kterou zná asi úplně každý, je známka. Známka je číslo, které nám říká, nakolik jsme dosáhli požadované úrovně, která bylo pro skupinu stanovena. Známka ale nestačí, abychom se ze svých chyb mohli poučit. K tomu potřebujeme více informací. Zpětná vazba, například formou komentáře ve slohové práci, není tolik důležitá pro pohled do minulosti, ale také pro kroky budoucí – chceme přece něco umět.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/spoluprace-a-zpetna-vazba/zpetna-vazba

Blogování dnes nejspíš není nutné představovat. Nějaký ten blog navštívil skoro každý – o vaření, oblékání, knihách, filmech, zvířatech, o životě. Blogování je také možné využít pro vlastní rozvoj a učení, tedy pro jeho zaznamenávání a reflexi v podobě jednotlivých postů i celého blogu jako tzv. digitálního portfolia. Digitální portfolio je tedy prezentace studenta a kolekce výsledků jeho učení, později i výsledků pracovních.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/osobni-vzdelavaci-prostredi/digitalni-portfolio-blogovani-o-uceni

Kdybychom otevřeli knihu, která bude stará třicet let a bude určena pro učitele, s velkou pravděpodobností bychom pod nadpisem technologie ve vzdělávání nalezli tabuli, křídu a meotar. Všechno to jsou sice technologie, ale asi všichni tušíme, že nejde o to, co by bylo pro učení skutečně zajímavé. V tomto textu bychom rádi vždy velice stručně přiblížili technologie, které stojí za konkrétními nástroji, které se využívají pro učení. Nebudeme moci být podrobní ani nároční, ale základní představu vám snad dáme.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/osobni-vzdelavaci-prostredi/technologie-podporujici-uceni-se

Jak do dne, ve kterém děláme řadu rozmanitých úkolů (škola, praxe, koníčky, přátelé), dostat nějakou dávku řádu a pravidelnosti? Motivací pro práci s nějakou metodou plánování a time managementu může být mnoho. Kam si zaznamenat svůj cíl? Kam dílčí kroky? Kolik minut věnovat jednotlivým úkolům svého učebního či pracovního plánu?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/osobni-vzdelavaci-prostredi/rizeni-casu-a-ukolu

Kromě toho, že můžete na internetu získat spoustu informací – tedy zdrojů pro vaše učení, můžete najít také celé platformy, které pomáhají s učením. To znamená, že někdo promyslel, co je cílem, co má být v lekcích, ale také se pokusil promyslet to, jak může být učení dosaženo pomocí konkrétní technologie a nástrojů. Tak trochu škola online.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/osobni-vzdelavaci-prostredi/online-vzdelavaci-platformy

Pokud chcete své učení uchopit pevněji do rukou, vydáváte se na cestu, na které se hodí plán. Kam jedu? Jak se tam dostanu? Co na cestu potřebuji? Kdy tam budu? Načrtnout si plán se hodí jak do školy, například pro rozvržení všech povinností nebo při distanční výuce z domova jako na jaře 2020, tak pro vaše zájmové učení mimo školu.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/osobni-vzdelavaci-prostredi/plan-uceni

Znáte filmy o X-menech? Marvelovské postavy se speciálními schopnostmi, které rozšiřují lidské smysly a možnosti jsou zkrátka fascinující. V jistém smyslu máme možnost mít také svá malá X (tzn. eXtensions = rozšíření) a máme je pořád po ruce – mobil a počítač s dílčími nástroji a aplikacemi, které nám mohou pomoci vylepšit sebe sama – učením a rozvojem.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/osobni-vzdelavaci-prostredi/osobni-vzdelavaci-prostredi

„Kde to je, to jsem blázen, to jsou mi problémy. (…) Kde to je, to jsem blázen, teď jsem to tady měl!“

Tuto písničku od Zdeňka Svěráka zná asi skoro každý a pěkně ukazuje, co se děje s věcmi, které nedokážeme nějak pěkně uspořádat a strukturovat – zmizí. Mohou se buď ztratit a stát se nenalezitelnými, nebo si je s něčím zaměníme a stane se z nich falešná vzpomínka. To jediné, co nám pak zbyde, je zaměstnat nižšího státního úředníka tím, aby hledal Peroutkův článek v Přítomnosti někde vlevo dole.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-dokumenty/psani-poznamek

Je důležité kriticky přemýšlet, kriticky číst, kriticky se dívat na svět. Kdo by s touto větou nesouhlasil? Ale jak to vlastně udělat, aby naše myšlení bylo dostatečně ostré a kritické, ale současně neupadlo do absolutního nihilismu a subjektivismu, ve kterém není možné věřit nikomu ani ničemu? Rádi bychom na příkladu čtení a práce s textem ukázali, jak je možné s několika základními metodami kritického čtení efektivně pracovat.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-dokumenty/kriticke-cteni

U metod aktivního čtení (kreativních technik při čtení, RWCT, efektivního čtení atp.) je důraz kladen na to, že se s textem obvykle pracuje velice pečlivě, kriticky, přemýšlí se o něm, čte se několikrát atp. To je jistě dobrá strategie, když víte, že pracujete s dokumentem, který je pro vás skutečně významný, když je zřejmé, že čas, který mu věnujete, se vám vrátí v podobě hlubšího porozumění, naučení se něčeho nového atp.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-dokumenty/rychle-cteni

Psaní představuje základní komunikační způsob v současném světě. Píšeme zprávy na WhatsApp, tweetujeme, máme blogy, knihy, články. Psaní je přitom něco, co se běžně učí někdy v první třídě a na první pohled může končit tím, že znáte všechna písmenka. Jenže, jak říká známá metafora, z rozsypaných písmenek se Shakespearovy sonety náhodně neposkládají ani nejrychlejším strojem za dobu trvání vesmíru. Psaní je tedy něco více, než znalost písmenek a pravidel, jak z nich tvořit slova.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-dokumenty/psani-textu

1. listopadu 2019 server Echo24 publikoval článek s názvem „11 tisíc litrů vody, 50 hasičů. Nabouranou Teslu hasili tři dny a stále neví co s ní.“  Tento článek pak pečlivě analyzuje sever Manipulátoři.

Z nadpisu by se mohlo zdát, že pokud nabourá elektromobil značky Tesla, bude na jeho uhašení potřeba desítek hasičů, obrovského množství vody a vzniká nějaký dlouhodobý problém s tím, jak jej uhasit. Automobil se stává vlastně malým Černobylem, jehož minulost a složité „hašení“ známe z krásného seriálu na HBO.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/prace-s-dokumenty/argumentace-a-komunikace

Nacistická propaganda za druhé světové války rozšířila o britském ministerském předsedovi Wilsonu Churchillovi tvrzení, že údajně řekl: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“ Toto tvrzení mělo ukazovat, že lže vlastním obyvatelům a není vůbec hodnověrným partnerem do diskuse. Přesto, že jde o propagandistickou větu, kterou nikdy nepronesl, je v ní jistě určitá dávka pravdy.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/hodnoceni-informaci/manipulace-s-grafy

„Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) je starý lišák. Na Nový rok předstíral, že hovoří k národu ze své pracovny v horní komoře parlamentu. A že ho natočila a pak odvysílala Česká televize. Houby s octem! Kdo umí číst mezi řádky, ihned odhalil, že šlo o ilegální video propašované na veřejnoprávní obrazovku odvážnými bojovníky proti progresivismu.“ Toto je začátek komentáře Alexandra Mitrofanova pro Novinky.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/hodnoceni-informaci/zprava-nebo-nazor

Digitální technologie ukazují, že na „vlastní oči“ a „vlastní uši“ se spoléhat úplně nemůžeme. S rozvojem neuronových sítí se začaly objevovat první aplikace, které slouží pro „namapování“ jednoho mluvčího na druhého, ať již na videu nebo audiu. V praxi to může znamenat, že například bývalý prezident Obama může říkat věci, které ve skutečnosti hlásá Trump, Zeman nebo třeba Bagdádí. Vidíte video, které mluví jako Obama, má hlas jako Obama, ale říká věci, které by daná osoba zřejmě nikdy neřekla. A právě pro takovou manipulaci s realitou se vžil výraz deepfake.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/hodnoceni-informaci/deepfake

Jednou z nejčastěji navštěvovaných stránek je pro vás možná Wikipedie. Wikipedie je také pátou nejnavštěvovanější stránkou na světě. Zároveň bývá často označována jako nevhodný zdroj informací, protože zde může přispívat každý. Záleží však spíše na tom, k čemu právě informaci potřebujeme a na tom, jak kvalitní zrovna dané heslo na Wikipedii je. To se můžete naučit posuzovat.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/hodnoceni-informaci/hodnoceni-na-wikipedii

„Prosím sdílejte všem známým, jinak budou tato koťátka utopena 😦😦😦 !!!“ Pokud jste se setkali s tímto typem zprávy, narazili jste na hoax. Hoax je jednoduše falešná zpráva, kachna, blábol. Pokud se chytíte, v lepším případě se vám někdo zasměje, v horším přijdete o peníze, v nejhorším si ublížíte. Jak se tomu vyvarovat nebo poradit polapeným kamarádům?

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/hodnoceni-informaci/hoax

Koukáte na nějaký článek nebo post na Facebooku? Kromě toho, že si ho přečtete, jej můžete také sdílet nebo lajkovat. Předtím, než to uděláte, byste ale měli přemýšlet nad tím, kdo, co či proč něco takového vůbec pouští do světa. Běžně se proto hovoří o 5W (případně 5W+H), podle začátečních písmen otázek, které si u každé zprávy máme položit. Nemusí to znamenat, že si vždy nahlas nebo na papír zodpovíme všechny otázky. Jde spíše o styl myšlení nebo nějaký přístup ke světu, který nám umožní s informacemi pracovat bezpečněji.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/hodnoceni-informaci/sest-otazek-nez-uverite-nez-sdilite-nez

Věděli jste, že vyhledáváním na Google či Seznamu můžete prohlížet jen zlomek obsahu na internetu? Existuje také místo a obsah, k němuž se dostanete jen prostřednictvím speciálního software – říká se mu Dark web. Dark web bývá spojován zejména s kriminálními živly. Ve skutečnosti se může hodit i vám – například pokud se rozhodnete pohybovat na internetu anonymně.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/darkweb-a-tor

Tento modul bude možná trochu teoretičtější, ale třeba právě tím zajímavější. Podíváme se na to, jak lze různě ukazovat výsledky vyhledávání a proč tato různost je užitečná i nebezpečná současně. Podíváme se na oblasti, kde se právě s jistou vlastností filtrování pracuje, a popíšeme, jak a proč fungují.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/filtrovani-vysledku-vyhledavani

Pokud píšete odbornou práci, bez ohledu na to, zda jde o školní esej nebo třeba ročníkový projekt, je dobré, pokud se dokážete opřít o odborné zdroje, které vám ukážou, co se v současné době zkoumá, kdo o čem píše a co. Obecně platí, že novou latinou je angličtina – v češtině toho najdete skutečně malinko, a i v našem přehledu se nemůžeme na česky psané texty omezit. To neznamená, že by neexistovaly, ale musíte mít poměrně velké štěstí na obor, abyste si mohli počíst v něčem skutečně kvalitním.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/kde-hledat-odborne-zdroje

Určitě se vám to už stalo také – půjčíte nebo koupíte si knihu a po pár stránkách zjistíte, že se vám k ničemu nehodí. Že potřebujete jinou. V tom spočívá velká výhoda e-knih – téměř vždycky se můžete podívat alespoň na kousek dovnitř a nekupujete zajíce v pytli.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/kde-hledat-e-knihy

Když už víme, kde hledat, je otázkou, jak při vyhledávání postupovat. Tento modul bude rozdělený na dvě části – první se zaměří obecně na otázku ‘jak vyhledávat’, druhá vás provede tipy a triky na práci s Google, jako s asi nejčastěji používaným vyhledávačem.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/jak-vyhledavat-informace

Přemýšlíte nad tím, kde vyhledat určitou informaci? Pokud už víte jak, je na řadě druhý krok, totiž prozkoumat ono kde. Podíváme se jak na běžné vyhledávače, tak především na nástroje, které umožňují najít něco zajímavého nebo neobvyklého. Jak do školy, tak do běžných životních situací.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/kde-vyhledavat-informace

Doba, kdy nám vše důležité mohla škola nabídnout na stříbrném podnose, je nenávratně pryč. Proto se nyní budeme soustředit na to, jak vlastně vyhledávat informace. Musíme ale říci, že informace nemusíte hledat jen na internetu, užitečné mohou být knihy a knihovny, rozhlas, muzea nebo třeba živí lidé. Ale internet je možná přece jen asi nejrychlejší a nejpohodlnější.

O tématu si můžete i přečíst: https://kisk.phil.muni.cz/onlife/temata/vyhledavani-na-internetu/vyhledavani-na-internetu