Na tenké Lince

Jaká je práce krizového interventa na Lince bezpečí? Nosí si těžké příběhy v hlavě domů? Čím si prochází a jak nakládá se stresem? I přesto, že se při své práci drží konkrétních postupů, nejsou dva hovory stejné. Co se děje během takového hovoru, jak dlouho trvá? Nejen to se dozvíte v tomto dílu podcastu Na tenké Lince.

HOST: Mgr. Martina Roblová - psycholožka, terapeutka a krizová interventka Linky bezpečí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, Uniqa.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Dnes se zaměříme na téma, které je stále živé a velmi vás zajímá. Připomínáme tak nejposlouchanější epizody našeho podcastu "Na tenké Lince". 

Alkohol – nejrozšířenější (a navíc společností tolerovaná) droga. V České republice je něco přes milion uživatelů alkoholu, kteří spadají do kategorie tzv. problematických – a to jsou ještě „jen“ ti, o kterých ze statistik víme. Ale podobné rysy a dopady mají i nefunkční rodiny. Je otázkou, kolik z nich si uvědomuje strašlivý dopad každodenních hrůz na své děti, které drtivá většina alkoholiků má. I ony ale jednou vyrostou. Situace se promítá do budoucích vztahů, vztahu k sobě samotnému a práce. Co mohou udělat děti, které žijí v takové rodině? A blízcí, nebo lidé z okolí? Je alkoholismus v rodině dědičný, nebo hraje roli výchova?

HOST: Psycholožka PhDr. Pavlína Doležalová se specializuje na poradenství, koučování a krizovou intervenci dospělých dětí alkoholiků. Pomáhá jim zvládat psychosomatické obtíže, překonat obavy ze životních změn a efektivně řešit různá náročná rozhodnutí. Je průvodcem dospělých dětí ve vztazích, v nichž se obvykle potýkají s nedůvěrou, také v otázkách vlastního sebevědomí a identity nebo v práci, kde mají tendenci podléhat workoholismu. Další informace můžete nalézt na jejím webu: www.zarivenitro.cz

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, Uniqa.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Dnes se zaměříme na téma, které je stále živé a velmi vás zajímá. Připomínáme tak nejposlouchanější epizody našeho podcastu "Na tenké Lince". V rozhovoru se nejdříve zastavíme u vnímání smrti dítětem a vývoje přijímaní této nedílné fáze života. Primárně si však popíšeme, kdy bychom měli zpozornět a správně postupovat, když dítě hovoří o vlastní smrti. Zastavíme se u pojmů: sebevražedné myšlenky, tendence (plán), pokusy, impulzivní pokus. A lze u tohoto tématu pracovat i s prevencí? V závěru se podíváme na vedení takového hovoru na Lince bezpečí.

HOST: Mgr. Lucie Bukovská vystudovala jednooborovou psychologii se specializací na klinickou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti pracovala např. na ambulantním a pobytovém oddělení Střediska výchovné péče i jako klinická psycholožka v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Na Lince bezpečí působí s malou přestávkou více než 10 let. Vykonávala zde pozici hlavní psycholožky Linky bezpečí a managerku následného vzdělávání pracovníků Linky. V současné době působí na Rodičovské lince Linky bezpečí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Dnes se zaměříme na téma, které je stále živé a velmi vás zajímá. Připomínáme tak nejposlouchanější epizody našeho podcastu "Na tenké Lince". Puberta: hra nervů, ústupků, narušení důvěry. Nelehká životní etapa pro všechny zúčastněné strany. Téma se vymyká všem ostatním, která jsme v rámci podcastu Na tenké Lince zatím probrali. Proč? Setkal a setká se s ní v nějaké míře každý z nás. Kdy puberta nastupuje, co se v ní vlastně s člověkem děje a co tím vývoj osobnosti sleduje? Jak uchopit život s puberťákem z pohledu rodiče, aby bylo soužití tzv. win-win? Jak zvládat konflikty a porušování pravidel? Otázek Vás jistě napadne více. Neváhejte si tak poslechnout tento díl.

HOST: Mgr. Lucie Bukovská vystudovala jednooborovou psychologii se specializací na klinickou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti pracovala např. na ambulantním a pobytovém oddělení Střediska výchovné péče i jako klinická psycholožka v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Na Lince bezpečí působí s malou přestávkou více než 10 let. Vykonávala zde pozici hlavní psycholožky Linky bezpečí a managerku následného vzdělávání pracovníků Linky. V současné době působí na Rodičovské lince Linky bezpečí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Dnes se zaměříme na téma, které je stále živé a velmi vás zajímá. Připomínáme tak nejposlouchanější epizody našeho podcastu "Na tenké Lince".

Někteří z Vás zažili, nebo alespoň slyšeli o stavu rychlého a nečekaného nástupu strachu a úzkosti. Ten trvá jen krátkou dobu, ale o to je silnější a intenzivnější. Ano, hovoříme o panické atace (panickém záchvatu). V tomto díle si popíšeme její projevy, co může být příčinou a spouštěčem. Jaké jsou metody, které pomohou tento stav zvládnout. Dotkneme se i tzv. Experimentu 5 smyslů, který může být také velmi nápomocný.

HOST: Mgr. Kateřina Štočková Vavrošová - Vystudovala jednooborovou psychologii na FF UK. Je frekventantkou psychoterapeutického výcviku v Gestalt terapii. Od roku 2013 pracuje na Lince bezpečí jako krizový intervent, vedoucí směny, intervizor a lektor. Dále působí jako dětská psycholožka v Centru Hladina, v Intervenčním centru Kladno – centrum pro oběti domácího násilí. 

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Sexuální zneužívání dětí v rodině je téma, se kterým se na Rodičovské lince setkáváme bohužel čím dál častěji. Pro oběť je velmi těžké udělat první krok a zavolat, svěřit se. Často nás tak spíše kontaktuje třetí osoba - učitel, sourozenec, rodiče... Co je sexuální zneužívání a proč oběť často v tomto stavu setrvává? Jak postupovat, co dělat a jak zvládnout situaci co nejlépe, o tom dnes budeme mluvit přímo s vedoucí Rodičovské linky.

HOST: Mgr. Kateřina Schmidová, vedoucí a konzultant Rodičovské linky. Vystudovala Filosofickou fakultu UK. Absolvovala komplexní psychoterapeutické vzdělání, supervizní výcvik pro pracovníky v pomáhajících profesí atp. Má více než 25letou terapeutickou a poradenskou praxi s rodinami dětí s výchovnými a vztahovými obtížemi, např. v ambulantních zařízeních nebo krizovém centru pro týrané, zanedbávané a zneužívané děti. Katka přednášela na Evangelické akademii a externě na Evangelické teologické fakultě UK.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

O čem vypovídají symptomy poruch příjmu potravy, jaká klišé a mýty se kolem tohoto tématu točí. Možná Vás překvapí, že do této oblasti patří i extrémní posedlost přijímání pouze zdravé stravy, touha po svalnatém těle a tím závislost na extrémním posilování nebo snížení příjmu kalorií pro možnost vyšší konzumace alkoholu. Může se tedy stát, že trpím poruchami příjmu potravy a ani o tom nevím? Jaké jsou způsoby práce v psychoterapii a cesty k uzdravení? Nejen toto jsou otázky pro dnešního hosta.

HOST: Mgr. Kateřina Ožanová je klinická psycholožka, certifikovaná Gestalt psychoterapeutka a supervizorka.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

"Vypla jsem ten sporák? Vytáhla žehličku ze zásuvky? Zamkl jsem?" Podobné myšlenky a obavy máme někdy každý. Ale co když se stanou každodenním chováním doprovázeným panikou a ochromují nás v běžných činnostech? Seznamte se s obsedantně kompulzivní poruchou (OCD), která startuje již v dětství. Uvádí se, že každé dvousté dítě touto nemocí trpí. Ne každý rodič si je toho vědom, nebo stav správně řeší. S naším hostem budeme hovořit o různých aspektech OCD. Zjistíme, jaká myšlenková schémata se v hlavě těchto dětí objevují. Jaké jsou příčiny a druhy této poruchy? Zaměříme se na to, jak můžeme podpořit osoby trpící OCD, aby získali skutečnou pomoc. Cesta k uzdravení existuje. Proto i zde platí "čím dříve, tím lépe".

HOST: PhDr. Lucie Bělohlávková je kognitivně-behaviorální terapeutka. Vystudovala speciální pedagogiku PedF Univerzity Karlovy. Absolvovala výcvik kognitivně-behaviorální terapie a u prof. Stanislava Kratochvíla kurz Hypnózy. Specializuje se především na problémy spojené s úzkostnými stavy (fobie, panická porucha, sociální úzkost, obsedantně-kompulzivní porucha – OCD a další). Lucie je lektorkou kurzů zaměřených na rozvoj sociálních a komunikačních dovedností a autorkou několika odborných publikací a článků.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Nárůst sebepoškozování v populaci je realita. Jedná se však o nebezpečné a závislostní chování, které může vést i k vybudování nezdravého vztahu sám(a) k sobě. Vzhledem k tomu, že téměř každý z nás se setkal, nebo se setká s někým, kdo se sebepoškozuje, je důležité vědět, jak na tuto situaci vhodně reagovat. Na co si dát pozor, abychom situaci naopak nezhoršili. Jak být oporou a nepanikařit. To si nyní řekneme se Zuzkou Kubíkovou. Tipy však uplatníte i při jiných tíživých situacích, které mohu vaše blízké potkat.

Ze statistik Linky bezpečí je zřejmé, že sebepoškozování je vzrůstající aktivita. Je to však velmi nebezpečné a rizikové chování. Podíváme se na zdravé odkláněcí techniky, které pomohou překonat akutní nutkání ublížit si. Jedná se tak o důležitý krok k cestě pomoci a řešení příčin. Popíšeme si typický příklad hovoru na toto téma a co na Lince umíme nabídnout. Jaký je další postup a jaké jsou právě možné techniky pro odklonění dalšího nutkání ublížit si. Neváhejte se s tímto tématem na nás kdykoli obrátit. Naši zkušení a pravidelně školení konzultanti jsou připraveni na situace, kdy je stav akutní a odkloněním vás provedou. Ale rádi vás třeba jen s problematikou seznámí a zodpoví veškeré dotazy. Pro děti a studenty do 26 let na 116 111. Pro rodiče, prarodiče, pedagogy na čísle 606 021 021.

Sociální sítě se staly součástí našeho života. Ale jsou pro nás dobré nebo špatné? Jaký vliv mají na osobnost nejen mladých lidí, jejich emoce a duševní zdraví. Jak nám pomáhají a ubližují? A jak se s nimi vhodně vypořádat? Ukážeme si, jak nás mohou uvést do stavu úzkosti, deprese nebo izolace. Za vším je skrytý dopamin, hormon štěstí. Přináší jednak příjemné pocity z pozitivních komentářů, růstu sledovanosti, počtu lajků a může tak odklánět i nějakou psychickou nepohodu. Budeme se ptát, zda je možné používat sociální sítě efektivně a s přínosem, nebo zda je lepší se jim úplně vyhnout. Dozvíte se, co je to digitální detox a proč byste ho měli vyzkoušet. Na závěr jedna otázka: Kde jste se prvně dozvěděli o našem podcastu :-) ?

HOST: Mgr. Hana Petráková - Hanka je ve spojení s Linkou bezpečí už od roku 2000. Postupně prošla všemi kategoriemi v rámci práce konzultanta až na pozici vedoucí směny. Po studiu se od Linky tak trochu vzdálila, aby se za dva roky vrátila na pozici vedoucí Linky bezpečí, na které setrvala do svého nástupu na mateřskou dovolenou. Spolupráci ale nikdy nepřerušila úplně. Od roku 2004 se věnuje práci pro e-mailovou poradnu Linky bezpečí a několik let i pro e-mailovou poradnu Rodičovské linky. Vystudovala vyšší odbornou školu sociálně-právní a poté obor sociální práce na FFUK. Pracovala na pozici sociální pracovnice v Zařízení pro děti – cizince, poté ve středisku výchovné péče. Externě přednáší na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Od roku 2019 je vedoucí e-mailové poradny Linky bezpečí. Je máma dvou báječných dětí.

Partneři projektu: Colonnade Insurance S.A., ČSOB, Media Marketing Services, Nadace ČEZ, Nadace O2, RSJ Foundation, studio AudioTech. Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Sexuální a psychické násilí ve vztahu. Nejedná se o záležitost pouze dospělých. S tímto tématem kontaktují Linku bezpečí dívky ve věku 16 let, ale i mladší! Jak je to možné? S jakými podobami násilí se mladí lidé setkávají? Vše může začít například narážkami nebo fyzickým napadáním na škole ve skupině dětí. Dále v samotném začínajícím vztahu, což se může projevit získáváním kontroly nad partnerem a to i na sociálních sítích. Typické jsou pochopitelně i projevy fyzického násilí, strkání, facky a omezování na svobodě. U dospělých může docházet i k násilí ekonomickému, tedy kontrole nad celkovými finančními toky páru. Proč si většinou nevšimneme, že je ve vztahu něco, co tam nepatří? Odkud se toto chování bere, jaké jsou typické znaky a jak z toho ven? Poznáte se v dnešním povídání, nebo někoho takového znáte? Je třeba udělat první krok. Pojďme si říct, jak na to. Poslouchejte a sdílejte s ostatními.

Vedle Linky bezpečí a Rodičovské linky je možné se s tímto tématem obrátit například na tyto organizace: LOCIKA, Bílý kruh bezpečí, Centrum ACORUS, ROSA Centrum, Organizace proFem, Persefona, Aplikace BrightSky, Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí, Intervenční centra, Krizová centra, LOM, Projekt Viola, Neodkládej to.eu.

HOST: Bc. Helena Opletalová Helena studuje dva magisterské obory (jednooborovou psychologii na VŠ Humanitas Praha a Řízení neziskových organizací a zdravotnických zařízení na UK FHS), je frekventantkou psychoterapeutického výcviku v Biosyntéze, absolvovala krátkodobé výcviky a kurzy zaměřené na trauma, krizové a náročné situace, děti v ohrožení. Pracuje jako krizová interventka na Lince bezpečí, v organizaci proFem (na pomoc obětem domácího a sexuálního násilí), a spolupracuje se Sociální klinikou v rámci programu 3 online konzultace, a jako lektor Trauma respektujícího přístupu v organizaci SOFA/ČOSIV, pracuje s dětmi i s dospělými. Jejím zdrojem a oporou je rodina, přátelé, pes, humor, dobré jídlo a pití, cestování a neposledně životní optimismus :)

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Domácí násilí na dětech je bohužel stále častým a závažným problémem. V tomto díle se dozvíte, jaké následky má pro dítě žít v prostředí, kde se cítí ohroženo a zrazeno těmi, kdo by ho měli chránit a milovat. Poslechnete si příběh jednoho takového dítěte a jeho pocity, myšlenky a projevy. Zjistíte také, jak poznat signály domácího násilí u jiných dětí ve vašem okolí a jak jim pomoci. Dále se zamyslíme nad tím, co vede rodiče k tomu, že ubližují svým dětem a jak mohou zapracovat na změně. Řekneme si také o možnostech prevence a pomoci pro oběti i pachatele domácího násilí. A nakonec si podíváme na alarmující statistiky tohoto jevu v České republice a o tom, co se stane, když na takové chování upozorníme.

Vedle Linky bezpečí a Rodičovské linky je možné se s tímto tématem obrátit například na tyto organizace: LOCIKA, Bílý kruh bezpečí, Centrum ACORUS, ROSA Centrum, Organizace proFem, Persefona, Aplikace BrightSky, Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí, Intervenční centra, Krizová centra, LOM, Projekt Viola, Neodkládej to.eu.

HOST: Bc. Helena Opletalová Helena studuje dva magisterské obory (jednooborovou psychologii na VŠ Humanitas Praha a Řízení neziskových organizací a zdravotnických zařízení na UK FHS), je frekventantkou psychoterapeutického výcviku v Biosyntéze, absolvovala krátkodobé výcviky a kurzy zaměřené na trauma, krizové a náročné situace, děti v ohrožení. Pracuje jako krizová interventka na Lince bezpečí, v organizaci proFem (na pomoc obětem domácího a sexuálního násilí), a spolupracuje se Sociální klinikou v rámci programu 3 online konzultace, a jako lektor Trauma respektujícího přístupu v organizaci SOFA/ČOSIV, pracuje s dětmi i s dospělými. Jejím zdrojem a oporou je rodina, přátelé, pes, humor, dobré jídlo a pití, cestování a neposledně životní optimismus :)

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Život na VŠ není jen o zábavě, ale také o psychických potížích. Mnoho studentů, kteří byli na SŠ úspěšní, pociťuje na VŠ velkou změnu a obstrukce, což mohou vnímat jako selhání. Mezi důvody těchto potíží patří přetížení studentů v důsledku souběhu práce a školy, vysoké nároky, které si sami na sebe kladou, a také hledání úlevy. Psychologický poradce na půdě Vysoké školy může být pro studenty velkou pomocí. Je důležité najít rovnováhu, aby studenti nebyli přetíženi, ale zároveň úspěšně absolvovali studium a neztratili zájem o svůj obor a studium jako celek. Covid a lockdown jsou samostatnou kapitolou. Tyto faktory ovlivnily život studentů natolik, že se promítly i do jejich psychického stavu. Věděli jste, že studenti do 26 let mohou také využít služeb Linku bezpečí, jako další zdroj podpory? Pojďme se nyní tématu věnovat hlouběji.

HOST: Mgr. Vlaďka Janoušková - Vlaďka vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a jako konzultantka na Lince bezpečí pracuje od roku 2015. Je psycholožka a terapeutka, působí i na vysoké škole v psychologické poradně. Působila jako lektorka programů primární prevence na základních školách a v neziskové organizaci se také věnuje práci s dětmi, které mají potíže v oblasti učení.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Vydáváme na cestu po temných stránkách kyberšikany. Se specializovaným hostem prozkoumáme realistickou výukovou videohru Digistories: Nela, která ukazuje, jak se cítí oběť kyberšikany a jak se bránit. Budeme také diskutovat o tom, jak hru využít a komu je určena. Připojte se k nám na tomto důležitém a zároveň zajímavém putování online světem. 

HOST: Adéla Sílešová - spoluautortka hry Digistories Nela , působí v Člověku v tísni ve vzdělávacím programu Jeden svět na školách (JSNS), kde je koorginátorkou projetku mediálního vzdělávání.

Partneři projektu: Colonnade Insurance S.A., ČSOB, Media Marketing Services, Nadace ČEZ, Nadace O2, RSJ Foundation, studio AudioTech. Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Pod profilem Commander vedl třináctiletý chlapec online extremistickou skupinu. Co může vést k radikalizaci dětí? Například když chybí sounáležitost a není naplněná potřeba někam patřit. O radikalizaci a exterminaci dětí na internetu rodiče často vůbec neví, čeho si všímat? A co studenti, vědí co je to radikalismus? Otázka na vás - víte co jsou to memy a jakou roli v radikalizaci hrají? Nebezpečí radikalizace a extremismu online lze učit zábavně v divadle. Farma v jeskyni otevírá oči studentům SŠ prostřednictvím multižánrové inscenace Commander. I o této aktivitě si budeme dnes povídat. 

HOST: Markéta Hrehorová - Markéta vede edukační program pro studenty středních škol a druhého stupně základních škol, ve zpracování divadelního souboru Farma v jeskyni.

Partneři projektu: Colonnade Insurance S.A., ČSOB, Media Marketing Services, Nadace ČEZ, Nadace O2, RSJ Foundation, studio AudioTech. Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Téma sebepoškozování vzrostlo na Lince bezpečí za posledních pět let o víc než 700%. Na všech službách Linky bezpečí (telefonu, chatu, e-mailu) se v posledních letech objevuje toto téma čím dál častěji. V roce 2017 bylo takových kontaktů 537, zatímco v roce 2022 už 4079. Akutní potřeba "si ublížit" trvá 20-30 minut. Jak s tímto tématem pracujeme v rámci naší e-mailové poradny? Pootevřeme také dveře, co pro naše konzultanty znamená práce v e-mailové krizové komunikaci, a v čem se liší oproti telefonické krizové intervenci?

HOST: Mgr. Hana Petráková - Hanka je ve spojení s Linkou bezpečí už od roku 2000. Postupně prošla všemi kategoriemi v rámci práce konzultanta až na pozici vedoucí směny. Po studiu se od Linky tak trochu vzdálila, aby se za dva roky vrátila na pozici vedoucí Linky bezpečí, na které setrvala do svého nástupu na mateřskou dovolenou. Spolupráci ale nikdy nepřerušila úplně. Od roku 2004 se věnuje práci pro e-mailovou poradnu Linky bezpečí a několik let i pro e-mailovou poradnu Rodičovské linky. Vystudovala vyšší odbornou školu sociálně-právní a poté obor sociální práce na FFUK. Pracovala na pozici sociální pracovnice v Zařízení pro děti – cizince, poté ve středisku výchovné péče. Externě přednáší na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Od roku 2019 je vedoucí e-mailové poradny Linky bezpečí. Je máma dvou báječných dětí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Přijímačky na školy, zkouškové, přechod ze SŠ na VŠ. Období, která na každého kladou velké nároky, objevuje se nejistota, stres. Co s tím? Jak předcházet nepříjemnému "oknu" před zkouškou? Důležité je nastavení režimových opatření, jako je spánek, jídlo, někdy umět zcela vypnout. Zároveň jsou zde techniky, které je dobré se naučit před tím, než je potřebuji. Jako je práce s dechem a relaxační cvičení. Víte, jaký jste studijní typ? Jakou roli to hraje v procesu učení? Jak se učit na test a jak na ústní zkoušku? Jaké techniky učení lze používat? Jak naložit třeba s 80 otázkami, které do sebe musím dostat za týden? Přejeme efektivní vstřebávání tohoto dílu.

HOST: Mgr. Vlaďka Janoušková - Vlaďka vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a jako konzultantka na Lince bezpečí pracuje od roku 2015. Je psycholožka a terapeutka, působí i na vysoké škole v psychologické poradně. Působila jako lektorka programů primární prevence na základních školách a v neziskové organizaci se také věnuje práci s dětmi, které mají potíže v oblasti učení.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation, studio AudioTech.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Tipů a rad na "správnou" výchovu dětí je dnes celá řada. Doba přináší přemíru zdrojů a informací, které si mohou i protiřečit. Stačí rodiče na současnou výchovu? Jak na nás a následně na naše děti působí přesycení informacemi a obavy, že něco nezvládáme, děláme špatně? Existuje něco jako výchovná chyba? Je chyba újma nebo benefit? Kdy se přivzdělat a hledat radu? Zaměříme se i na výraz „být dobrý rodič.

HOST: PhDr. Lenka Šilerová, Ph.D - psycholožka, koučka, terapeutka a supervizorka koučování. Je autorkou knihy Sexuální výchova a spoluautorka knih Ty jsi holka, Ty jsi kluk. Při studiu pracovala na Lince bezpečí jako konzultantka na telefonu, později působila jako členka představenstva.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Jaké budou Vánoce po rozvodu rodičů? Co když je někdo z rodiny v nemocnici či zemřela třeba babička? I tyto obavy s námi děti na Lince bezpečí v těchto dnech sdílí. S tématem se pochopitelně setkáváme i na Rodičovské lince. Zažít svátky po rozvodu dvakrát, nebo společně? Jak s dětmi o všem komunikovat? Kdy je zapojit do rozhodování, jak Vánoce prožijí? Blíží se rituály, které fungovaly, když byla rodina celá. Co s nimi? Život ale přináší další situace. Jeden z rodičů nemůže být přítomen z důvodu pobytu v nemocnici. Přijít však může i úmrtí v rodině. Co nám pomůže takové Vánoce s dětmi lépe zvládnout? A jak se svátky naložit jako rodič, který zůstal sám?

HOST: Mgr. Hana Petráková - Hanka je ve spojení s Linkou bezpečí už od roku 2000. Postupně prošla všemi kategoriemi v rámci práce konzultanta až na pozici vedoucí směny. Po studiu se od Linky tak trochu vzdálila, aby se za dva roky vrátila na pozici vedoucí Linky bezpečí, na které setrvala do svého nástupu na mateřskou dovolenou. Spolupráci ale nikdy nepřerušila úplně. Od roku 2004 se věnuje práci pro e-mailovou poradnu Linky bezpečí a několik let i pro e-mailovou poradnu Rodičovské linky. Vystudovala vyšší odbornou školu sociálně-právní a poté obor sociální práce na FFUK. Pracovala na pozici sociální pracovnice v Zařízení pro děti – cizince, poté ve středisku výchovné péče. Externě přednáší na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Od roku 2019 je vedoucí e-mailové poradny Linky bezpečí. Je máma dvou báječných dětí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Dnes Vás zveme do světa her na počítači a mobilu. Ujasníme si, kdy je hraní dětí a dospívajících naprosto v pořádku a působí na rozvoj osobnosti a kdy může být značně problematické z hlediska hazardu a závislosti. Dotkneme se i rizika infikování telefonu, počítače virem a co s tím. Jsou hry zdarma opravdu vždy zdarma? Víte, co jsou skiny, loot box, nebo nolifer? Ne? Je čas si sednout a třeba společně s dětmi si poslechnout tento díl.

HOST: Martin Kožíšek, specialista na rizikové chování na internetu. Stál u zrodu projektů Seznam se bezpečně a Safer internet. Je spoluzakladatelem sítí Lidé.cz a Spolužáci. Byl odborným poradcem úspěšné filmové minisérie Marty is dead, která obdržela ocenění Emmy. S Linkou bezpečí Martin Kožíšek spolupracuje v rámci projektu Bezpečně na netu.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Erotická fotka, jako brigáda pro vydělání si na nový telefon? Ano, i to je dětská prostituce. Za kolik, kde, proč a co to dělá s dětmi samotnými? Co vše je považováno za dětskou prostituci na internetu? Víte, že motiv není primárně chudoba, či finanční nouze? Důvody Vás mohou překvapit. Stejně jako i realita na sítích. Jak jako rodič o této věci s dětmi hovořit? Jak preventivně působit? Důležité je se seznámit se silnými riziky tohoto chování.

HOST: Martin Kožíšek, specialista na rizikové chování na internetu. Stál u zrodu projektů Seznam se bezpečně a Safer internet. Je spoluzakladatelem sítí Lidé.cz a Spolužáci. Byl odborným poradcem úspěšné filmové minisérie Marty is dead, která obdržela ocenění Emmy. S Linkou bezpečí Martin Kožíšek spolupracuje v rámci projektu Bezpečně na netu. 

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

"Dobrý den, už tu nechci být, chci se zabít." Toto je denní situace v chat poradně Linky bezpečí, kde pracujeme primárně se závažnými a těžkými tématy jako je sebepoškozování a sebevražedné myšlenky u dětí. Jaké jsou důvody? V čem se tato krizová služba odlišuje od telefonního sluchátka a pro koho je určena? Linka bezpečí si zakládá na anonymitě a tím na vzájemné důvěře. Jistě vás napadne, jak tento bod naplňujeme v chatu, kde je přeci jen elektronická stopa čitelná. Jak si u chatu poradíme s absencí emocí, které jsou typické pro mluvené slovo a jsou potřeba? Jaký je výcvik a zaškolení konzultanta chat poradny? Před poslechem tohoto dílu doplníme, že jen za rok 2021 jsme přes chat odbavili 3308 dotazů. 

HOST: Mgr. Hana Nečina Vaníčková se pohybuje na Lince bezpečí již od roku 2001. Postupně jako vedoucí směny, konzultantka na Rodičovské lince, vedoucí chatu / e-mailové poradny a jako konzultantka chatu Rodičovské linky. Vystudovala jednooborovou psychologii na UK v Praze. Působí jako dula v rámci Českých dul. Je také studentkou psychoterapeutického výcviku v Biosyntéze. Věnuje se lektorování a vedení podpůrných a růstových skupin. Jejím srdcovým spoluautorským projektem je Vztek matek.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Aktivita navazuje na velmi povedenou spolupráci s Fotbalovou asociací, pro kterou Linka vytvořila "Manuál pro trenéry, rodiče a děti" a uskutečnila několik tématických workshopů. Po vzniku Centra ochrany dětí, právě při FAČR, jdeme ještě dál. Konkrétně s projektem Linka bezpečí ve vašem klubu. Jak taková spolupráce probíhá a co má za cíl?

HOST: Otmar Litera, lektor trenérů FAČR a metodik klubu FC Háje, se pohybuje v prostředí vzájemného obohacování a učení fotbalistů 15. rokem. S Linkou bezpečí spolupracoval na realizaci pilotního programu Linka bezpečí ve vašem klubu.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Kdo je ředitelka Linky bezpečí? V roce 2017 vyměnila business prostředí za svět sociální služby. Jak se tyto dva světy z jejího pohledu potkávají, kde jsou naopak odlišné? Jakými změnami Linka za jejího dosavadního působení prošla? Jak se změnila náplň, téma hovorů a práce konzultantů? Jak reagujeme na vzestup psychických problému u dětí? Aktuálně největší novinkou je spuštění nového webu Linky bezpečí a Rodičovské linky. V čem je nový, co je jeho cílem? A kam se Linka bude ubírat v následujícím období, jaké jsou plány? To vše se dozvíte v rozhovoru s ředitelkou Linky bezpečí.

HOST: Soňa Petrášková pracuje na pozici ředitelky Linky bezpečí od roku 2017. Dříve působila ve společnostech Eurotel, Telefónica O2 a B2M.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Sexuální výchově v rodině jsme se již věnovali v jednom z předešlých dílů podcastu Na tenké Lince. Je to ale téma, které se na Lince neustále opakuje, proto budeme pokračovat. Tentokrát jdeme víc po vývojové lince a to i té rodičovské. Proč se o sexu většinou doma nemluví? Čeho se obáváme? Jak (ne)ovlivňují rodiče děti nemluvením o sexualitě. Jak tabu překonat? Co by tedy mělo být obsahem rozhovorů? Zastavíme se i u pornografie, ke které se i přes naší snahu děti stejně dostanou. Jak a kdy o ní s nimi hovořit? Otázek opět více, proto neváhejte kliknout pro přehrání tohoto dílu.

HOST: PhDr. Lenka Šilerová, Ph.D - psycholožka, koučka, terapeutka a supervizorka koučování. Je autorkou knihy Sexuální výchova a spoluautorka knih Ty jsi holka, Ty jsi kluk. Při studiu pracovala na Lince bezpečí jako konzultantka na telefonu, později působila jako členka představenstva.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Již v předešlých dílech podcastu "Na tenké Lince" jsem hovořili o potřebnosti prožívat emoce. Ne jinak je to u tzv. negativních emocí. Je však fér jim říkat negativní? Lze jednoduše škatulkovat pozitivní a negativní emoce? Pojďme se na věc podívat očima praxe Michala Knihy. Jak je to s "negací", proč ji prožíváme, kde se bere? Jak zvládnout třeba smutek a bezmoc? Jaké techniky se nabízejí a jsou doporučovány v rámci krizové intervence na Lince bezpečí? 

HOST: Mgr. Michal Kniha se pohybuje v oblasti pomáhajících profesí. Působil jako sociální pracovník v sociálních službách, krizový intervent na linkách důvěry a nyní se věnuje své soukromé praxi jako terapeut, mediátor a lektor. Lince bezpečí věnoval 11 let jako konzultant, vedoucí směny a lektor interních a externích seminářů.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Evropskou unií.

Emoce jsou součástí našeho života. Je třeba přijmout, že přicházejí a neovlivníme je. Co je však na nás, jak se pak zachováme. Co je u vzteku a agresivity ještě akceptovatelné a co je již za hranicí? Co se s námi děje, když vztek potlačujeme, nebo se tak dělo v našem dětství? Jak pracovat s dětmi, ale i s dospělými, aby projevy agresivity zvládli? S Lenkou si projdeme konkrétní metody a doporučení. 

HOST: Mgr. Lenka Ottová vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci. Lenka je krizová interventka, terapeutka a lektorka krizových komunikací. Na Lince bezpečí pracuje jako lektor akreditovaného výcviku, intervizor a konzultant chatu a internetové poradny. Dále pracuje na krizové lince EDA.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Evropskou unií.

Zní to zvláštně, ale nudu a nicnedělání k našemu životu potřebujeme. Jak je to možné? K čemu nás nuda vede a kolik času této "neaktivitě" věnovat? Jaké důsledky může její absence naopak mít? Samostatnou kapitolou vnímání nudy je právě pohled rodiče a dítěte. Musí mít den od probuzení až k uložení jen jasnou strukturu? Nebo patří do denního režimu dítěte právě i nuda? Jistě znáte reakci použitou v názvu tohoto dílu: "já se nudím", co tedy s tím? Věříme, že se v případě našeho podcastu nudit nebudete. 

HOST: Mgr. Michal Kniha se pohybuje v oblasti pomáhajících profesí. Působil jako sociální pracovník v sociálních službách, krizový intervent na linkách důvěry a nyní se věnuje své soukromé praxi jako terapeut, mediátor a lektor. Lince bezpečí věnoval 11 let jako konzultant, vedoucí směny a lektor interních a externích seminářů.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Evropskou unií.

Jste v nesnázích, není Vám dobře, potřebujete péči a akutní pomoc. Psycholog, psychiatr, terapeut, poradna, ambulance, nemocnice, klinika, stacionář... Jak se v tom vyznat? Kam se obrátit? Kdo má jaké kompetence? Co vše je v nabídce služeb, institucí a profesí? Kdo s kým spolupracuje a kdo ne? V situaci, kdy Vám třeba již moc energie nezbývá to může být i bariéra v hledání péče o svou duši. Pojďme si v tom udělat jasno. 

HOST: Mgr. Tomáš Kufa, klinický psycholog a psychoterapeut působící na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se věnuje klinické práci zejména v oblastech diagnostiky a psychoterapie. Dále vede svoji soukromou praxi a věnuje se výzkumu. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Evropskou unií.

Náročné období pro rodiče. Klade nároky na sebereflexi, trpělivost a pochopení. Máme své představy, které se mohou od představ dítěte velmi lišit. Co s tím? Jak vhodně postupovat při komunikaci ohledně sexu, aby nenastala situace, že se od nás naopak dítě tzv. "neodstřihne" a již nás pro radu nevyhledá? Kdy je vhodný okamžik na sexuální život? Jak hovoří legislativa, jaká je realita? Jak je vhodné postupovat při rozhodování se pro první pohlavní styk? Jak s dětmi a dospívajícími na toto téma hovoříme na Lince bezpečí? Jistě Vás napadá mnoho dalších otázek, např. jak může dítě ovlivnit shlédnutí pornografie. Pojďme si tedy na vše společně odpovědět. A kdykoli jsem tu pro děti do 26 let na Lince 116 111 a pro rodiče na 606 021 021.

HOST: Mgr. Lenka Ottová vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci. Lenka je krizová interventka, terapeutka a lektorka krizových komunikací. Na Lince bezpečí pracuje jako lektor akreditovaného výcviku, intervizor a konzultant chatu a internetové poradny. Dále pracuje na krizové lince EDA.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Evropskou unií.

Platí stále, že diagnóza s sebou nese "Černého Petra" a skončíme na dalších 20 let za zdmi ústavu? Tipnete si, jaká je nejčastější diagnóza? Možná budete překvapeni. A kolik diagnóz vlastně znáte? Samostatnou kapitolou je mediální prostor, kde si každý "dokáže" definovat svou diagnózu z internetu. Jistě jste někdy cítili úzkost, jak je to s ní? K čemu vlastně diagnóza slouží, kde se k ní mohu dostat a jak může ovlivnit můj život? Jak je to s diagnostikou a diagnózou u dětí? Součástí tohoto téma jsou obavy ze závislosti na medikamentech. Kde je důležité vnímat rizika a kde ne? Tomáš Vás dnes spolu s velmi vhodnými metaforami z běžného života provede touto mnohdy zbytečně tabuizovanou oblastí.

HOST: Mgr. Tomáš Kufa, klinický psycholog a psychoterapeut působící na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se věnuje klinické práci zejména v oblastech diagnostiky a psychoterapie. Dále vede svoji soukromou praxi a věnuje se výzkumu. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Evropskou unií.

Celý život je doprovázen drobnými traumaty, která mohou jednoho dne spustit proces posttraumatické stresové poruchy.  Důležité je přijmout fakt, že se jedná o stav, který může potkat kohokoli a kdykoli. V tomto podcastu si nejdříve definujeme, co je to trauma a jaká je cesta až k posttraumatické poruše. Jaké jsou příznaky, co prožíváme, jak se mění naše životní funkce. Když symptomy známe a víme, že se nacházíme v této fázi, co s tím? Jaké jsou metody léčby? Podíváme se i na prevenci. Lze trauma ošetřit tak, abychom posttraumatu předešli? A můžeme najít i zde klady pro náš další život? Jaké jsou rozdíly ve zpracování traumatu u dětí a dospělých? Jakou roli hrají krizové linky, jako je Linka bezpečí?

HOST: Mgr. Lucie Bukovská vystudovala jednooborovou psychologii se specializací na klinickou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti pracovala např. na ambulantním a pobytovém oddělení Střediska výchovné péče i jako klinická psycholožka v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Na Lince bezpečí působí s malou přestávkou více než 10 let. Vykonávala zde pozici hlavní psycholožky Linky bezpečí a managerku následného vzdělávání pracovníků Linky. V současné době působí na Rodičovské lince Linky bezpečí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Evropskou unií.

Kdy jste se naposledy styděli? A jaké pocity s tím máte spojené? Asi ne moc příjemné. Ale i se studem se dá pracovat a je dobré jej pochopit. Proto mu věnujeme i tento díl. Nejdříve si popíšeme co všichni dobře známe, co stud doprovází, jak se projevuje. Najdeme i místo v mozku a jaké má kořeny. K čemu je stud důležitý a v čem nám pomáhá? Přijde-li přemíra studu, co s tím? Opět se dotkneme role rodičů a vlivu na stud u dětí. Jak dítě podpořit, jak vhodně reagovat a zmírnit stud. Jaké důsledky může mít nezvládnutí studu v dětství? Věděli jste, že stud, hrdost a pocit viny jsou propojené nádoby? Závěrem si popíšeme tipy jak s pocitem viny a studu pracujeme na Lince bezpečí i Rodičovské lince.

HOST: Mgr. Lucie Bukovská vystudovala jednooborovou psychologii se specializací na klinickou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V minulosti pracovala např. na ambulantním a pobytovém oddělení Střediska výchovné péče i jako klinická psycholožka v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Na Lince bezpečí působí s malou přestávkou více než 10 let. Vykonávala zde pozici hlavní psycholožky Linky bezpečí a managerku následného vzdělávání pracovníků Linky. V současné době působí na Rodičovské lince Linky bezpečí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Kde je tenká linka mezi péči o stravování, sebe a mezi poruchami příjmu potravy (anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání)? Tichým urychlovačem poruch je internet a sociální sítě. Víme, že děti neumí racionálně vyhodnotit realitu, předkládané vzory a ideály. Jaký vliv na vznik poruch má "tvrdost" výchovy? Dosáhne perfekcionista někdy svého cíle? Jak nároky na sebe snížit a jaká je v tomto role rodičů? Díl volně navazuje starší "Poruchy příjmu potravy - vznik onemocnění a co mohou dělat rodiče".

HOST: Mgr. Kristýna Wohlinová, psycholožka pracující v denním stacionáři poruch příjmu potravy 1. LF UK a VFN v Praze, psychoterapeutka, krizová interventka a konzultantka Linky bezpečí.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Co znamená pojem „trans“ a kdo jsou lidé, kteří se takto označují? Jaké typy "tranzice", tedy cesty změny, jsou? Co obnáší a provází zvolení medicínské změny pohlaví? U nás i ve světě je patrný nárůst přihlášení se k tomu, že jsem "trans", čím si to vysvětlit? Zastavíme se také u role rodičů, kde je přirozené, že jsou zaskočeni a těžko se v této situaci dokáží sami zorientovat. Ano, vnímáme toto téma jako citlivé, proto se mu věnujeme v Podcastu "Na tenké Lince" a je součástí i dotazů na Lince bezpečí a Rodičovské lince. Měli bychom primárně vnímat, že se také jedná o hodnotné členy společnosti.

HOST: Mgr. Tomáš Kufa, klinický psycholog a psychoterapeut působící na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se věnuje klinické práci zejména v oblastech diagnostiky a psychoterapie. Dále vede svoji soukromou praxi a věnuje se výzkumu. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Stačilo několik dnů a naše společnost se stala zázemím pro děti uprchlíků z nedaleké Ukrajiny. Situace, na kterou je třeba se připravit a pochopit ji. S jakými projevy se můžeme u dětí z válečné zóny setkat, s čím počítat a jak na ně (ne)reagovat? Co tyto děti prožívají? Co pro ně znamená například tzv. flashback (záblesk minulosti) a jak se na dětech podepisuje? Naše standardizované očekávání a požadavky na chování dětí začne narážet na realitu. Nyní je důležité přijmout jejich potřebu vyplavení stresu, emocí, nepotlačovat je. Ve společnosti někdy slyšíme, že se děti chovají nemístně, neposlouchají - ano, je to nyní v pořádku! Jak a proč se nyní k dětem uprchlíků chovat jinak a proč se ony mohou chovat jinak? Důležitým prvkem je a bude škola. Pro pedagogy se naskýtá ideální příležitost, jak do osnov citlivě začlenit střet s reálným životem. Nepřenosné. A co si vzít my dospělí? Je čas přijmout fakt, že probíhá proměna společnosti, která započala již před 2lety a pokračuje nyní nedalekou válkou. Co proměna přináší a přinese? Mimo jiné, že děti nám mohou být ukazatelem. Je toho před námi hodně, tak pojďme na to.

HOST: MUDr. Peter Pöthe, dětský psychiatr a psychoterapeut. Zabývá se psychoanalýzou dětí a dospělých, poradenstvím a psychoterapií.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Jaká je Vaše představa o sebevědomí? A jak ji uplatňujete na své děti? Kdy se v nás formuje a jakou má roli? Jak můžeme jako rodiče k sebevědomí dítěte přispět, jak jej podpořit, kde jsou zdravé hranice a jaká jsou rizika? A co vliv školy, který není zanedbatelný. Jak se stavět ke srovnávání a případné kritice? Otázek mnoho, proto přejeme přínosný poslech a zdravé sebevědomí.

HOST: Psycholožka PhDr. Pavlína Doležalová se specializuje na poradenství, koučování a krizovou intervenci dospělých dětí alkoholiků. Pomáhá jim zvládat psychosomatické obtíže, překonat obavy ze životních změn a efektivně řešit různá náročná rozhodnutí. Je průvodcem dospělých dětí ve vztazích, v nichž se obvykle potýkají s nedůvěrou, také v otázkách vlastního sebevědomí a identity nebo v práci, kde mají tendenci podléhat workoholismu. Další informace můžete nalézt na jejím webu: www.zarivenitro.cz

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Jak se do dětských životů promítne pandemie Covid-19 a takřka okamžitý přechod do dalších stresů díky válce na Ukrajině? Důležitým prvkem pro zvládnutí situace je edukace ve vztahu k traumatům a prožitkům jak u lidí z Ukrajiny, kteří u nás hledají bezpečí, tak i u nás samotných. S čím konkrétně volají děti a rodiče na Linku bezpečí a Rodičovskou linku v souvislosti se současnou situací? Jak na dotazy odpovídáme a co můžete pro své děti udělat Vy? Jak se do vnímání propisuje naše historická zkušenost s válkou/invazí, která je minimálně v národním vědomí ukotvena. A jak s touto skutečností zacházet při rozhovoru s dětmi? Dotkneme se osobní zkušenosti dnešního hosta s transgeneračním přenosem traumatu z války. A jak svou roli zvládají lidé v pomáhajících profesích? Jak se s ní vypořádávají?

Speciální poděkování patří studiu AudioTech, s.r.o., kde své díly podcastu natáčíme. Pro tento díl studio poskytlo prostory a následné zpracování zcela zdarma, děkujeme.

Soustředěné tipy pro děti a rodiče "jak současnou situaci zvládnout" najdete na našich stránkách www.linkabezpeci.cz.

HOST: Mgr. Kateřina Schmidová, vedoucí a konzultant Rodičovské linky. Vystudovala Filosofickou fakultu UK. Absolvovala komplexní psychoterapeutické vzdělání, supervizní výcvik pro pracovníky v pomáhajících profesí atp. Má více než 25letou terapeutickou a poradenskou praxi s rodinami dětí s výchovnými a vztahovými obtížemi, např. v ambulantních zařízeních nebo krizovém centru pro týrané, zanedbávané a zneužívané děti. Katka i přednášela na Evangelické akademii a externě na Evangelické teologické fakultě UK.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Jistě Vás někdy napadlo umět proniknout do mysli dnešní mládeže a pochopit, jak současný svět vnímají. Jak žijí, co je trápí. Není jednoduší cesta, než se jich na vše zeptat. A tak přímo na půdě Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia vznikl v mnoha ohledech tento speciální díl. A o čem konkrétně budeme hovořit? O vnímání nároků kladených na sebe, o chybách, srovnávání se, čím aktuálně žijí a co je trápí. Jak vidí a nevidí svou budoucnost a jak se vyrovnávají s potížemi. Zazní důležitá věc, že potíže a radosti prostě patří do života. A pokud i ostatní vrstevníci řeší stejné a podobné situace, nejsou v tom sami. Dalším bonusem je, že celý podcast zpracovali sami studenti. Stal se tak doslova dílem studentů pro studenty. 

Je vhodné doplnit, že rozhovor byl natočen ještě před válkou na Ukrajině. 

Hosté: studenti Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia - Patrik, Richard, Viktor.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Psychohygiena a duševní hygiena je zvyšování duševního zdraví a vytváření odolnosti vůči okolním vlivům. Psychohygiena pomáhá předcházet, ale i vyrovnat se s psychickými problémy a zároveň udržuje vnitřní rovnováhu. A právě toto je nedílnou a velmi důležitou součástí každodenní činnosti konzultanta na Lince bezpečí. Aby člověk mohl dávat dál, musí být nejdříve v psychické pohodě sám. Jak s ní nakládáme aby bylo možné práci na krizové lince vykonávat dlouhodobě a kvalitně? A jak se můžete inspirovat pro svůj každodenní život? Dozvíte se v dnešním podcastu, který je vhodný pro každého z nás.

HOST: Táňa Mančíková studovala matematiku a statistiku. Dnes je vedoucí směny na Lince bezpečí, krizová interventka, terapeutka a lektorka.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Následky pandemie a především lockdownu z pohledu dopadu na děti ještě pocítíme. V jaké míře, to nelze jednoduše kvantifikovat. Co je jisté, kdo se potýkal s nějakými obtížemi již před pandemií, tak se jeho psychický stav mohl značně zhoršit. Většina z nás, tedy i dětí, se s nepříjemnými věcmi umí vypořádat díky vybudovaným tzv. koupingovým strategiím. Avšak lockdown tyto základní intuitivní techniky přetnul. Děti mnohdy zůstaly sami, prohlubovala se jejich "temná" stránka, přicházela silná ztráta motivace. Nelze zde hovořit jen o skupině dětí se zhoršeným psychickým stavem. Velký vliv má např. na úspěšné a ambiciózní děti. Jaké potíže se objevují a jsou na vzestupu? Popíšeme si stavy, s kterými se mnozí z nás setkali. Jak rychle lockddown odešel, tak bohužel následky tak rychle neodeznívají. Čeho si jako rodič nyní všímat? Co se stalo? Co se změnilo? A co s tím? 

HOST: Mgr. Veronika Sedláčková vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti je frekventantkou psychoterapeutického výcviku Integrace v psychoterapii. Od roku 2015 pracuje na Lince bezpečí jako krizový intervent, vedoucí směny a lektor programu Linka bezpečí ve vaší třídě. Dále působí jako dětská psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně a jako školní psycholožka na základní škole a gymnáziu v Praze.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Asi Vás napadá, co má toto téma společného s telefonním krizovým kontaktem, tedy primární službou Linky bezpečí i Rodičovské linky. Právě proto Vám může tento díl přinést nový pohled na věc. Jaká jsou specifika práce s tělem v telefonní krizové intervenci oproti dlouhodobé péči a osobnímu kontaktu? K čemu slouží a v čem pomáhá? Zastavíme se u jednotlivých technik, které vedou jak k vybuzení emocí, tak právě i k tělesným prožitkům a projevům. Zastavíme se u silných prožitků, které s sebou nesou sebevražedné tenze, sebepoškozování apod. Co vše musí terapeut a krizový intervent vnímat a s čím pracovat? Dozvíte se i konkrétní příklady technik, které si může klient po hovoru odnést a jsou mu nápomocny. Závěrem se zamyslíme, jak je to v při kontaktu přes chat, nebo e-mailovou poradnu.

HOST: Táňa Mančíková studovala matematiku a statistiku. Dnes je vedoucí směny na Lince bezpečí, krizová interventka, terapeutka a lektorka.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Děti jsou v roli uživatelů internetu, sociálních sítí vždy o krok dále než my dospělí. Zároveň často tvrdí, že o on-line seznamování a bezpečnosti mají dostatečné informace. Ale jaká je realita? Jaká rizika vnímají děti a jaké zkušenosti máme na Lince bezpečí? Např. častá reakce je "s cizím člověkem bych si jen tak nepsal(a)", ale komunikaci v rámci on-line her, aplikací vnímají bezpečnou "píši si s kamarádem - dítětem, které hraje stejnou hru". Je však na druhé straně opravdu ten, koho si představují? Také by "nikdy cizímu člověku neposlaly své fotografie". Ale v rámci sociálních sítí sdílí a ukládají své fotografie bez ohledu na to, kdo je může vidět. Jaké jsou techniky tzv. predátorů pro získání pozornosti dítěte? Jak s dětmi v této oblasti pracujeme při setkávání se na školách a přímo na Lince bezpečí? Poslechněte si naše doporučení a zkušenosti. Jak se bezpečně přes on-line s někým spojit? Přínosný poslech.

HOST: Mgr. Veronika Sedláčková vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v současnosti je frekventantkou psychoterapeutického výcviku Integrace v psychoterapii. Od roku 2015 pracuje na Lince bezpečí jako krizový intervent, vedoucí směny a lektor programu Linka bezpečí ve vaší třídě. Dále působí jako dětská psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně a jako školní psycholožka na základní škole a gymnáziu v Praze.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

TKI - telefonická krizová intervence je právě způsob, jakým primárně Linka bezpečí a Rodičovská linka sociální služby poskytuje. Jedná se o akutní, okamžitou, jednorázovou, nebo krátkodobou psychologickou a sociální pomoc, která je určena lidem v obtížné životní situaci. Takto zní obecná definice. S Lucií se však na téma zaměříme detailněji. Jaké jsou rozdíly, úskalí a výhody oproti osobní návštěvě pacienta? Kde je hranice TKI a terapie? Jak probíhá takový hovor, jaké jsou jeho fáze a délka? Linka bezpečí je i velmi uznávaný "školitel", který nabízí akreditovaný kurz TKI. Připravuje tak konzultanty jak pro své služby, tak další krizové linky v ČR. Jak kurz probíhá, jak dlouho trvá? Je opravdu jen pro odborníka na telefonu? V dnešním podcastu se ujistíte, že na druhé straně telefonu jsou pro děti připraveni opravdu kvalitní odborníci a lidé na svém místě.

HOST: Mgr. Lucie Zelenková je s Linkou bezpečí svázána již od roku 2002. Začala jako konzultant na lince a přes vedoucí směny a e-mailovou poradnu se vypracovala na zástupce vedoucí odborných služeb. Mimo Linku pracovala i v organizaci pomáhající dospělým lidem s mentálním postižením k samostatnosti a do diagnostického ústavu pro děti – cizince. Od roku 2015 je sociální pracovnicí Linky bezpečí a nyní zástupce vedoucí odborných služeb LB. Hlídá kvalitu hovorů na lince nebo ve spolupráci s kolegy vytváří metodiky. Za Linku se zapojuje do mezioborové spolupráce a v zájmu klienta přímo komunikuje s organizacemi, které mu mohou v jeho náročné situaci přímo pomoci. Pro Linku bezpečí také lektoruje v našem Výcviku telefonické krizové intervence a dalších kurzech.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Tento díl Vám umožní nahlédnout do samotného chodu Linky bezpečí. Věřte, že pomyslnou pokličku nadzvedneme důkladně. Začneme anonymitou. Ta je na Lince důležitým prvek, který dává dítěti bezpečný prostor pro řešení těžkých a citlivých témat. A co v případě ohrožení života dítěte? Přejdeme k otázce, proč jsme dostupní nonstop i o víkendech, svátcích, Vánocích, je to opravdu třeba? Jak Linka spolupracuje se sociálními pracovníky a dalšími složkami? Jak je možné, že může být služba dostupná zdarma? Jak je Linka financována? Jak vypadá samotný provoz, obsazení směn a práce konzultanta? Častým dotazem je, jak mohou tuto náročnou činnost dlouhodobě naše konzultantky a konzultanti zvládat? Jak probíhá jejich zaučování, vzdělávání a psychohygiena? Jak provoz ovlivnil COVID-19? Sami vidíte, že dnes nás čeká otázek víc než dost. Není nač čekat, příjemný poslech.

HOST: Mgr. Lucie Zelenková je s Linkou bezpečí svázána již od roku 2002. Začala jako konzultant na lince a přes vedoucí směny a e-mailovou poradnu se vypracovala na zástupce vedoucí odborných služeb. Mimo Linku pracovala i v organizaci pomáhající dospělým lidem s mentálním postižením k samostatnosti a do diagnostického ústavu pro děti – cizince. Od roku 2015 je sociální pracovnicí Linky bezpečí a nyní zástupce vedoucí odborných služeb LB. Hlídá kvalitu hovorů na lince nebo ve spolupráci s kolegy vytváří metodiky. Za Linku se zapojuje do mezioborové spolupráce a v zájmu klienta přímo komunikuje s organizacemi, které mu mohou v jeho náročné situaci přímo pomoci. Pro Linku bezpečí také lektoruje v našem Výcviku telefonické krizové intervence a dalších kurzech.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Coming out je třeba vnímat z širšího pohledu. Ne jen jak oznámit blízkému okolí svou odlišnou než heterosexuální orientaci. Je to celkový proces od poznání, vnitřního přijetí až právě po zahájení kroku "jak s barvou ven". V podcastu si nejdříve položíme otázku, kdy tento proces začíná. Budeme se věnovat reakcím člověka, který si tento stav začne připouštět a může vnitřně bojovat s tzv. heteronormativitou (veřejným přesvědčení, že jen heterosexualita je ta jediná sexuální orientace). Může přijít vnitřní popírání, nebo pokusy žít heterosexuálně. Coming out s sebou přináší u nás zatím méně známý a přijímaný tzv. menšinový stres, co je a co jej doprovází? Kdy přichází vhodná doba s oznamováním své orientace sociálnímu okolí a u koho začít? Je možné připravit a edukovat své rodiče a blízké? Citlivým tématem jsou právě rodiče, zde se pochopitelně zastavíme více. V závěru nahlédneme na zkušeností a přínosy skupinové terapie v tomto procesu.

HOST: Mgr. Peter Porubský, psycholog, terapeut, lektor a bývalý dlouholetý konzultant a vedoucí Linky bezpečí. Vystudoval psychologii a biologii na univerzitě ve slovenské Nitře. V lektorování se zaměřuje na témata krizové intervence. Pod Linkou bezpečí vede kurzy Akutní krize, Kontakt s klientem, Emoce při práci s klienty a Výcvik telefonické krizové intervence. Pod Institutem kontaktní práce vede kurzy s tématy krizové intervence, sebepoškozování a sexuality.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Linku bezpečí jistě znáte primárně jako krizovou dětskou linku. Nechceme však čekat jen na telefonu, e-mailu či chatu, než nás klient osloví. Chceme být o krok blíž k dětem, rodičům a pedagogům. Proto přinášíme náš podcast "Na Tenké Lince", videa, Blog a právě dnes zmiňovaný projekt Linka bezpečí ve vaší třídě. V tomto případě vyrážíme přímo do základních a středních škol. A to již od roku 2011. Seznamte se co tato aktivita přináší, jak probíhá, jak je možné ji využít pro svou školu. Informace naleznete i na linkabezpeci.cz.

HOST: Mgr. Zuzana Tupá vystudovala sociální pedagogiku a psychosociální studia. Pracovala s duševně nemocnými, na lince důvěry pro dospělé a od roku 2009 soustavně pracuje na Lince bezpečí. Od roku 2017 je koordinátorkou projektu Linka bezpečí ve vaší třídě. Lektoruje také externí kurzy pro profesionály. Jejím terapeutickým zázemím je integrativní Gestalt. V posledních pár letech je na mateřské dovolené.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.

Deprese postihuje lidi v každém věku a nevyhýbá se ani dětem. Otázek na toto téma je mnoho. Kam až vede neřešená deprese? Jaké jsou příčiny vzniku deprese u dětí? Nebezpečným prvkem je um dětí depresi skrývat a držet rodiče v neznalosti stavu. Proč se tak děje a co s tím? Kdy být jako rodič na pozoru? Jaké jsou výrazné signály, kterých si všímat? Zastavíme se i u role Linky bezpečí. S čím může v těchto situacích pomoci? V závěru pohovoříme o vhodnosti využití léčiv při léčbě deprese.

HOST: Mgr. Zuzana Karásková Ulbertová - vystudovaná psycholožka (FSS MU Brno), která pracuje na Lince bezpečí jako krizová interventka již od roku 2002. Zároveň pracuje jako konzultantka Rodičovské linky. Několik let strávila jako psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně. Přes 10 let provozuje svou poradenskou praxi s dospělými i dětskými klienty. Vedle telefonické i přímé práce s klienty se věnuje i e-mailovému poradenství. Zuzka je matkou dvou dcer, které jsou pro ni každodenní inspirací i „školou života“.

Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A.

Spolufinancováno Nástrojem Evropské unie pro propojení Evropy.