Metro Church Olomouc

V sérii Návyková víra se snažíme znovu a lépe podívat na některé prvky spirituality, které k ní odnepaměti patří, ale které nám možná v průběhu let přestaly dávat smysl - nebo jsme ho v nich ani neobjevili. Tentokrát jsme se zaměřili na téma modlitby. Někteří by se nejraději modlili i v noci namísto spánku. Většina má modlitbu na úrovni návštěvy zubaře - občas by se to mělo udělat, ale vlastně z toho moc nadšený/á nejsem. A někteří se sice původně chtěli jít modlit, nakonec se ale přistihnou, že místo toho polemizují nad samotným smyslem své víry. Co vlastně modlitba je - a co není? A jak jde dohromady ono středověké rčení svatého Benedikta Modli se a pracuj? Poslechněte si Bedřichovo téma ze série Návyková víra.

V tomto díle podcastu nám Pete představí novou sérii témat s názvem Návyková víra. Budeme se také bavit o čtení Bible, o tom, co to vlastně znamená a jaké může mít takové čtení nebo studium formy.

Ježíšův příběh se v mnohém nelišil od různých jiných samozvaných zachránců, kteří se v té době ve starověkém Izraeli vyskytovali. Mnoho z nich slibovalo revoluci a změnu systému a u mnohých z nich byla kampaň ukončena ukřižováním pro vzpouru. V Bibli ale narazíme na jednu neuvěřitelnou zprávu. Čteme v ní, že měl Ježíš vstát z mrtvých. Opravdu se v dnešní době najde někdo, kdo takovému příběhu věří? Ne ve smyslu, že to je antická báje podobně jako Homérova Illias, ale že to je záznam skutečné události? A pokud je tento příběh pravdivý, co to pro nás znamená?

Co Ježíš nabízí a co to pro nás může znamenat? Jak je to relevantní i dva tisíce let po tom, co zemřel? Poslední díl z jarní série Metro Union Nebe na zemi si připravila Peťa Mrázková.

Kdo zabil Ježíše? Byl to Jidáš? Byli to náboženští vůdcové? Byli to demonstranti? Nebo všichni dohromady? Někdy jsou situace v životě jako diamanty - podle toho, ze které strany se na ně podíváte, vidíte je pokaždé trochu jinak. Možná trochu podobně to funguje i v Ježíšově příběhu. Někdy je zároveň poselství, které nabízí Bible, jednoduché, a nám to nestačí - máme potřebu hledat v něm něco víc. To je několik myšlenek z předposledního tématu ze série Koruna a kříž, kterou příště zakončíme jedním neuvěřitelným příběhem.

Bibli si musím číst každé ráno a musí mě to bavit. Při modlitbě zažívám radost. Můj vztah s Bohem se prohlubuje každou prožitou chválou... Co když to mám jinak? Existuje jeden univerzální způsob prožívání víry? Co je potřeba a co ne? Jaká je úloha spirituality?

V této epizodě jsme se podívali na tři příběhy zaznamenané v Matoušově evangeliu - v prvním z nich Ježíš vjíždí před velikonočními svátky do Jeruzaléma, ve druhém zbavuje tehdejší židovský chrám různých pouličních prodavačů a směnárníků a ve třetím proklíná fíkový keř, na kterém nenašel ovoce. Tři z dnešního pohledu docela zvláštní a na první pohled nám nic neříkající příběhy - a přesto v nich nalezneme principy, které jsou platné a užitečné i pro nás.

Jak (ne)číst Bibli? Můžeme ji brát doslovně? Čeho se vyvarovat a jak s touto knihou pracovat? Bible totiž není knihou zaklínadel ani encyklopedií tipů a triků pro náš život, je něco úplně jiného a mnohem více. Velká část z nás zažila, že s trochou kreativity není problém najít v Bibli jakýkoli názor se vám zlíbí. Na Unionu se budeme tentokrát bavit o tom, k čemu je nám vůbec Bible a jak může běžný čtenář poctivě nacházet to, co tam je skutečně napsáno.

Naděje je slovo, které sice používáme, ale jeho význam spíše intuitivně tušíme, než že bychom ho byli schopní snadno popsat. Co vlastně naděje je? Jaký je rozdíl mezi nadějí a zbožným přáním? Na základě čeho můžeme mít naději jako křesťané? A co to znamená pro naše životy? Poslechněte si, co k naději řekl Bedřich Smola na Výročí Maják networku.

Když se řekne slovo hřích, každý si představí něco jiného - a někdo možná vůbec nic. Co je hřích a jak s ním naložit? Jak rozpoznat, co je špatné, nebo co je správné? Jde o dodržování pravidel, nebo je to něco víc? Co s tím?

V Ježíšově době o něm měli tehdejší náboženští vůdci jasno. Už předem věděli, kým je a co od něj čekat - ještě dřív, než se s ním opravdu osobně setkali nebo než ho mohli lépe poznat. Někdy se může podobně projevovat i naše víra - máme jasné a neměnné představy o tom, jak věci fungují. Co když ale v životě přijdou situace, které nám naše představy nabourají? Co když začneme pochybovat nebo se ptát složité otázky? Jak v tom může naše víra obstát? Poslechněte si další téma ze série Koruna a kříž, které si připravil Pete Lupton.

Když se řekne slovo křesťan, každý si představí něco jiného. Jak se vlastně pozná, že jsem křesťan? Musím správně věřit, správně se chovat, nebo správně prožívat svojí víru? Musím mít za sebou nějaký zážitek, nebo splňovat nějaké požadavky? Jaké věci jsou v křesťanství „povinné“? Musí to všichni brát stejně?

V minulém roce jsme se na nedělních setkáních bavili o dvou pohledech na život - o tradičně církevním přístupu, který je plný pravidel, a v kontrastu s tím o přístupu dnešní společnosti, který je plný relativizace a zpochybňování pravdy a společných hodnot.
Bible nám ale nabízí ještě třetí cestu, po které se můžeme v životě vydat. A kým jiným se nechat inspirovat, než tím, kdo po ní sám šel - Ježíšem?

Třetí příběh, na který se v této sérii zaměříme, se týká toho, koho si Ježíš vybral za své přátele a následovníky. Někteří si svým životním postojem nebo sociální skupinou, které byli součástí, nemohli být vzdálenější - ale přesto tvořili jeden celek. Co to znamená pro církev? Je církev ohrada, nebo oáza? A jde o to, jak "blízko" k Ježíši jsme, nebo jakým jdeme směrem?

O tom všem mluvil Bedřich Smola v dalším tématu na Nedělním setkání Metra.

V minulém roce jsme se na nedělních setkáních bavili o dvou pohledech na život - o tradičně církevním přístupu, který je plný pravidel, a v kontrastu s tím o přístupu dnešní společnosti, který je plný relativizace a zpochybňování pravdy a společných hodnot.
Bible nám ale nabízí ještě třetí cestu, po které se můžeme v životě vydat. A kým jiným se nechat inspirovat, než tím, kdo po ní sám šel - Ježíšem?
Tentokrát se podíváme na příběh, ve kterém Ježíš očišťuje člověka trpícího malomocenstvím, na to, co nám to říká o Ježíšově svatosti a co to znamená pro nás dnes. Téma si připravil Honza Heřmanský.

V minulém roce jsme se na nedělních setkáních bavili o dvou pohledech na život - o tradičně církevním přístupu, který je plný pravidel, a v kontrastu s tím o přístupu dnešní společnosti, který je plný relativizace a zpochybňování pravdy a společných hodnot.
Bible nám ale nabízí ještě třetí cestu, po které se můžeme v životě vydat. A kým jiným se nechat inspirovat, než tím, kdo po ní sám šel - Ježíšem?

V prvním tématu série se Tomáš věnuje pokušení na poušti. Jaké jsou paralely Ježíšova příběhu s příběhem izraelského národa, zachyceným ve Starém zákoně? Co konkrétně znamenají tři druhy pokušení, kterým Ježíš čelí? A jaký je vlastně rozdíl mezi pokušením a zkouškou, mezi testem a autoškolou? To vše se dozvíte v této epizodě.

Proč je příběh narození hlavní postavy křesťanství - Ježíše - tak nepravděpodobně zvláštní? Představili bychom si potomka vzešlého ze souboje bohů, hrdinský příběh stvoření Zachránce - ale v Bibli čteme o Bohu vesmíru, který se stal bezbranným novorozencem. Bedřich také zmiňuje několik paralel, které Ježíše umisťují do kontextu Starého zákona, vysvětluje význam slova "hřích" a nakonec mluví o tom, že Ježíš nás přišel jako lidstvo zachránit - a to je víc, než nám jen odpustit nebo činit dobro. Poslechněte si poslední téma ze série Z jiného světa - a zároveň první z nové série Koruna a kříž.

Smí křesťan pít alkohol? Mluvit sprostě? Mít sex před svatbou? To jsou otázky, které si lidé v souvislosti s křesťanstvím často kladou - co se smí a co se nesmí. V Bibli najdeme na věci častokrát odlišný pohled než ten, který nabízí dnešní kultura. Ale co když jsou naše diskuze o "smí - nesmí" špatně položenou otázkou? Poslechněte si, co o tématu křesťanské etiky říká Honza Heřmanský.

O čem je víra? Je to pocit nebo myšlenka? Je to emoce? Jak se projevuje v životě? Nejen o tom mluvil Dan Adamík v 7. díle naší série Z jiného světa.

V současné době dochází k relativizaci morálky. Co to způsobuje? Kde se vlastně morálka bere? Jak rozpoznat zlo a dobro? Dnes se těžko hledá člověk, který chce, umí a dovede žít morálně v nemorálním prostředí. Jde to vůbec, když těch názorů na to, co je morální dobro a zlo je tolik?

Poslechněte si, co k tomuto tématu říká odborník na slovo vzatý Tibor Máhrik!

Na konci biblické knihy Matoušovo evangelium Ježíš vybízí své následovníky, aby šli do celého světa. Co to ale pro církev a křesťany znamená? Mají se křesťané snažit získat co nejvíce "dušiček", jako pověstní vodníci do hrníčků? Nebo v tom textu mluví Ježíš o něčem jiném? Komu je ta pasáž vlastně určena - jednotlivcům, nebo komunitám? A co se stane, když se poprvé posadíte do nového auta - a jak to souvisí s tématem? To všechno se dozvíte v tomto dílu podcastu ze série Z jiného světa!

Ze statistik vyplývá, že pornografii v dnešní době sleduje téměř každý. A jelikož se o tom stále mluví poměrně málo, spousta lidí má pocit, že jsou v tom sami. Jak konkrétně vypadá taková závislost na pornografii? Jakým způsobem nás závislost může ovlivňovat? Jak s ní můžeme bojovat? A jak nám v tom může pomoci naše víra? O tom jsme se tentokrát na Unionu bavili s našimi řečníky z organizace NePornu Petem a Táňou!

Je křesťanský život o tom, jak se chováme na venek? Nebo je důležitá zejména proměna našeho charakteru? Nebo je to ještě jinak?

Poslechněte si další díl ze série Z jiného světa, který si připravil Tomáš. Dozvíte se mimo jiné to, co všechno roste v Leškovicích a jak můžeme změnu v našem životě pěstovat.

Ačkoli se v dnešní společnosti hodně mluví o křesťanství, jen velmi málo z toho má něco společného s jeho pravdivou verzí. To je jeden z důvodů, proč se dnes stále více lidí od křesťanství vzdaluje. Ale co když je kritika určité verze křesťanství nutná, ale úplný odklon od křesťanství nikoli?

Jakou roli hraje změna v křesťanském životě? Je to něco samozřejmého? Je to vůbec nutné? Kdo je za změnu zodpovědný? Nejen na tyto otázky odpovídá Bedřich v dalším díle série Z jiného světa.

Co s tím, když k nám proudí davy obyvatel jiného státu? Co s tím, když jsou jiného etnika, náboženského vyznání? Jak se k tomu postavit? Poslechněte si Dalimila Petriláka, který má spoustu osobních zkušeností z několika uprchlických vln, kdy pomáhal přímo na hranicích.

Jaký je člověk? Je v jádru dobrý, takže je jen potřeba mu pomoct tu svou dobrotu odhalit? Nebo je ze své podstaty špatný a neschopný žádného dobrého a správného činu? Nebo je pravda - jak už to tak bývá - někde uprostřed? Poslechněte si, co k tématu říká Tomáš.

Každý den děláme různá rozhodnutí. Někdy se rozhodujeme mezi dobrou a špatnou možností - pak bývá volba docela snadná. Co když ale máme na výběr mezi dvěma dobrými možnostmi? Co dělat v takové chvíli?

Kdo v Metru dělá burgery na poloprofesionální úrovni a experimentuje s těstovinami? Co se mu/jí v poslední době stalo za trapas? Jak odpočívá? Jak se vůbec dostal/a k práci, kterou dělá? Podle názvu už to je asi všem jasné, kdo je dalším hostem v Ordinary. Poslechněte si rozhovor s Bedřichem a můžete se také dozvědět, proč si myslí, že je práce kazatele stejná, jako všechny ostatní.

Ježíšovým záměrem nebylo, aby křesťané žili bezpečně uzavření ve své vlastní bublině, odděleně od okolního světa. Zároveň ale taky nechtěl, aby křesťanství a okolní kultura splynuly v jednu - s jejími hodnotami a postoji. Ježíš přišel na tento svět jako cizinec, ukazuje nám, jak funguje ten druhý svět, odkud přichází, a nabízí nám, abychom podle něj začali žít také.

Poslechněte si první díl nové série Z jiného světa, která nás bude provázet celým podzimem až do Vánoc.

Bible se skládá ze dvou hlavních částí - Starého a Nového Zákona. Obě jsou v mnohém odlišné, přesto je několik věcí, které jsou v obou částech společné. Někdy ale vypadají trochu odlišně, takže souvislosti mezi nimi můžeme přehlédnout. Jak to je s Božím chrámem nebo oběťmi? Letní sérii Wildcards zakončil speciální host z brněnské církve Na Cestě David Vávra a více se dozvíte právě v tomto díle podcastu.

Léto v Metru patří sérii Wildcards, v češtině Divoké karty. Jednoduše vzato to znamená různé řečníky i různá témata - a každé je jedinečné. Tentokrát si můžete poslechnout téma od Pavla Šímy, hosta z Církve bratrské Prostějov, který mluvil o omylech v církvi. Jak je možné, že křesťané v minulosti schvalovali diktátorské režimy nebo otroctví? Co to znamená mít "ducha pravdy"? Co když zjistíme, že jsme se v něčem spletli? Více se dozvíte v této epizodě.

Po dlouhé odmlce je tady další epizoda naší nepravidelné série Ordinary, ve které se bavíme o tom, co to znamená být křesťan v každodenním životě. Aby se to nepletlo, Owl vyzpovídal už třetí Terku z dosud zveřejněných pěti epizod. Pozitivní je, že jich touhle dobou na Metru už moc víc není. Jak se Terez dostala do Metra? Co je to Bible Journaling? A jak se vypořádala se sérií těžkých událostí, které ji nedávno potkaly? Poslechněte si Ordinary!

V Metru někdy boříme různé mýty, které se na křesťanství za jeho dlouhé roky existence nabalily. Kromě boření ale potřebujeme taky opravovat - protože stejně jako v rozbitém domě ani s rozbitou vírou nejde vydržet dlouho. Jak víru opravit tak, aby vydržela dlouho a přečkala nástrahy každodenního života?
Druhé a poslední téma z této krátké série si připravil Ondřej Sovják.

V Metru někdy boříme různé mýty, které se na křesťanství za jeho dlouhé roky existence nabalily. Kromě boření ale potřebujeme taky opravovat - protože stejně jako v rozbitém domě ani s rozbitou vírou nejde vydržet dlouho. Jenže záleží na tom, jak opravu provedeme - protože můžeme dojít k různým závěrům, které různým způsobem ovlivní naši víru a život. Jaké je riziko binárního nebo dualistického přístupu k věcem? A existuje třetí cesta? První díl této krátké série si připravil Pete Lupton.

Dva roky (s Covidem) se můžou zdát jako krátká doba - ale pro některé z nás to byla třeba jedna desetina jejich života. Mnohým se změnily návyky, priority, aktivity - a možná zůstaly některé věci, které jsme cestou ztratili, na které jsme zapomněli. V sérii Ztraceno v překladu se podíváme na to, proč tady jako Metro jsme a jak naše fungování znovu dobře uchopit - bavíme se o naší vizi. Třetí a závěrečný díl série, který se věnuje poslední části vize, který jsme formulovali jako "Smysl života ve službě Bohu", si připravil Bedřich Smola.

Dva roky (s Covidem) se můžou zdát jako krátká doba - ale pro některé z nás to byla třeba jedna desetina jejich života. Mnohým se změnily návyky, priority, aktivity - a možná zůstaly některé věci, které jsme cestou ztratili, na které jsme zapomněli. V sérii Ztraceno v překladu se podíváme na to, proč tady jako Metro jsme a jak naše fungování znovu dobře uchopit - bavíme se o naší vizi. Druhý díl, ve kterém se mluví o komunitě - o rodině Metra, si připravil Tomáš Kadlec.

Dva roky (s Covidem) se můžou zdát jako krátká doba - ale pro některé z nás to byla třeba jedna desetina jejich života. Mnohým se změnily návyky, priority, aktivity - a možná zůstaly některé věci, které jsme cestou ztratili, na které jsme zapomněli. V sérii Ztraceno v překladu se podíváme na to, proč tady jako Metro jsme a jak naše fungování znovu dobře uchopit. První ze tří témat si nachystal Honza Heřmanský.

Častokrát se ptáme po tom, jaký smysl má náš život - a taky jestli je předem nějak naplánovaný. Má Bůh jasně daný plán pro náš život? A jak tedy poznáme, co je tím plánem? Nemůžeme ty Boží záměry minout? Co potom? Kdo řídí naše kroky - jsme to my sami, nebo to teda dělá nějak Bůh? Nejen o tom mluvil Tomáš Kadlec na posledním Union setkání jarního semestru.

V křesťanství se vyskytují různá slova a pojmy, které kdysi dávno měly svůj historický význam, ale v průběhu času jsme ho zapomněli. Jedním z nich je věčný život. Vkládáme do něj své vlastní pochopení toho, co pro nás teď znamenají slova "věčný" a "život" - ale co když tím míjíme to, co to doopravdy znamená? Poslechněte si Bedřichovo téma z Velikonočního setkání Metra!

Ježíš. Kdo to byl.. nebo vlastně je? Proč přišel na zem? Jaký byl jeho záměr? Co tady chtěl vlastně dokázat? A povedlo se mu to? Vzhledem k tomu, že cílem křesťanského života je být více podobný Ježíši, bylo by dobré si na tyto otázky odpovědět.

Často se ve snaze být mu více podobní zaměřujeme jen na duchovní život. Víte ale, že paradoxně nejčastější titul, který o sobě Ježíš užívá, je Syn člověka (a ne Syn Boží)? Pokud chceme být tedy podobni Ježíši, tak to v prvé řadě znamená být více člověkem. O tom, co to znamená a jak toho dosáhnout, mluvil Petr Uhřík na dalším Union setkání.

Poslechněte si téma od Bedřicha Smoly z Výročí Maják networku, které se odehrálo 3.4. na Vsetíně.

Kdo půjde do nebe a kdo do pekla? V Bibli se často objevuje otázka Božího soudu. Co to ale znamená?

Někteří by dnes řekli, že Bůh nikoho nesoudí, protože má lidi přece rád, jiní by řekli, že "hříšníci" půjdou do pekla a "věřící" do nebe (ať už tyto škatulky znamenají cokoliv). Někteří lidé se snaží tématu soudu úplně vyhnout a vůbec na něj (radši) nemyslet.

Existuje ještě nějaká další alternativa? Jak to tedy vlastně celé je? To se nám v dalším díle Union série Věřte, nevěřte pokusí objasnit Bedřich Smola.

Druhé téma z minisérie vycházející z biblické knihy Genesis se věnuje pádu člověka - rozhodnutí definovat si dobro a zlo nezávisle na Bohu. Jaké to pro nás mělo důsledky? Jak chápat některá vyjádření a kletby, které Bůh prohlašuje o lidech a bájném hadovi? Proč svět nefunguje a za co všechno kolem nás může hřích? Poslechněte si další epizodu Metro podcastu.

Žijeme ve světě, který věří, že máme právo na to se mít dobře a cítit se šťastní a naplnění. Hashtag #blessed byl dosud na Instagramu použitý více než 140 000 000krát. Máme pocit, že jsme požehnaní, když se máme dobře, jsme zdraví, když se zamilujeme, když si můžeme koupit nejnovější iPhone, letět k moři na dovolenou a nebo se nacpat v McDonaldu. Mnoho církví také slibuje lidem prosperitu a dobrý život, pokud se stanou křesťany. Co když se ale v životě úplně nedaří? Co lidé, kteří jsou chudí, osamocení, nemocní, ve válce… Co je pro ně požehnání? Co tedy vůbec znamená být #blessed podle Bible, podle Ježíše? Nad požehnáním a tím, co znamená být #blessed, se tentokrát zamýšlel s Dan Adamík.

Jaký je smysl života? Co když ho zrovna neprožívám? Jaký je rozdíl mezi smyslem a smysluplností? Jaký je vztah mezi svobodou a odpovědností? Co to znamená, když nás Bůh nazývá zahradníky? V krátké dvoudílné sérii z knihy Genesis se tentokrát Bedřich Smola zamýšlí nad těmito otázkami.

Dalším tématem ze série Věřte nevěřte je Hřích. Jak se vyrovnáváme s tím, když lidé nedělají to, co je správné? Nebo naopak když dělají to, co  podle nás správné rozhodně není? Jak se s tím vyrovnává církev? V historii právě církev vládla obrovskou mocí nad společností a životy jednotlivých lidí, nicméně tato pozice moci jí nikdy příliš nesvědčila. Tato doba je naštěstí pryč, ale někdy církvi zůstávají způsoby chování, které lidem více škodí, než pomáhají. Poznámka pod čarou - nahrávka z Union setkání není bohužel z technických důvodů k dispozici - poslechněte si tedy, jak o tématu hříchu mluvil Bedřich Smola na Nedělním setkání Majáku Vsetín.

Máme být za co vděční? Je skutečně Bůh dobrý? Opravdu? Trvá jeho láska navěky? Co když zrovna vděčnost za nic neprožíváme? Co když nevnímáme, že by byl nějakým způsobem Bůh v našich životech aktivní? Poslední téma ze série žalmů si připravil Bedřich Smola.

Každý si přeje jít do nebe - teda skoro každý. Někdo si totiž možná myslí, že v nebi vlastně není o co stát, protože je tam děsná nuda. Stejně, jako když žijete křesťanský život na zemi - máte pocit, že nesmíte dělat nic z toho, co vás baví, protože to je málo "duchovní", musíte neustále dodržovat nějaká pravidla a splňovat očekávání - třeba čtení bible, chození do kostela nebo modlení se dnem i nocí. Je tohle ale skutečně to, co dává křesťanství ten pravý smysl, nebo je za tím něco hlubšího a zajímavějšího? Právě o tom bylo první setkání Metro Union ze série Věřte nevěřte. Enjoy! 

Je tady další epizoda ze série Žalmy, tentokrát si ho pro nás připravila Alča Lupton. Podíváme se na Žalm 22, kde se jeho autor vypořádává s úzkostí, kterou prožívá. Najdeme v žalmech naději, pokud jsme v podobné situaci?

Uvědomění si vlastních selhání, vyznání hříchů, potřeba odpuštění. To jsou témata, kterým dnešní společnost vůbec nerozumí a často o nich uvažuje přesně opačně, než jak se na ně dívá Bible.
Přesto a nebo možná právě proto o nich chceme v neděli mluvit na základě Žalmu 32, kde všechna tato témata najdeme a pokusíme se s nimi nějak vypořádat. Tématem nás provede Honza Heřmanský.

Stejně jako lidský život i víra prochází různými fázemi. V některé z nich jsou věci černobílé, v jiné je zase všechno relativní. Někdy dávají věci smysl, jindy zase ne. Je špatně zůstat v určité fázi a dále nepokračovat? Jak vyjít s lidmi, kteří jsou v jiné fázi víry, než já? Čím se jednotlivé fáze vyznačují? Záleží na tom vůbec, abychom věděli, kde se nacházíme? Poslechněte si záznam ze setkání, kde jsme se nejen o těchto otázkách bavili.

V první epizodě série o žalmech Tomáš mluví o základním formátu této biblické knihy a o několika oblastech, ve kterých nám žalmy můžou být v naší víře nápomocné.

Další díl naší nepravidelné série o víře tak, jak ji prožívají lidé z Metra v každodenním životě. Tentokrát s Terez.

Poslechněte si téma, které si připravil Bedřich Smola na vánoční setkání Metra.

Předvánoční čas je často plný shánění dárků a přemýšlení o tom, co bychom si ještě mohli koupit a co by nám udělalo radost. V Metru se snažíme naši pozornost v tomto čase zaměřit také na ty, kdo se bez pomoci druhých neobejdou. Již několik let pravidelně podporujeme projekt dětského domova v Nepálu a nově i biofarmy v Indii určené pro děti, které už z domova vyrostou. Téma štědrosti předchází našemu vánočnímu setkání, které je spojeno se sbírkou na pomoc těmto projektům.

Víra není jen abstraktní záležitost, ale má vliv na celý náš život. Jak by se křesťan měl stavět k penězům? Je možné podnikat a zachovat si přitom integritu a charakter? Jak může víra ovlivňovat přístup křesťana k financím, bohatství nebo třeba ke štědrosti?

Tentokrát přijal pozvání jako řečník podnikatel Mirek Křištof, který je zakladatelem rodinné firmy LORIKA CZ. Kromě toho se spolu s manželkou věnuje podpoře charitativních projektů, především dětského domova v Nepálu, za což získal ocenění Mecenáš Český Goodwill 2015.

Moudrost by se dala v krátkosti shrnout jako umění žít svůj život dobře. Není až tolik o nějakých vědomostech, o životních vychytávkách, ale spíš o tom znát smysl věcí, což nám potom umožňuje rozhodovat se správně. V posledním díle této krátké série mluvil Bedřich o moudrosti v manželství.

Každé náboženství tvrdí, že zrovna ono je to jediné a správné, které si nárokuje právo na pravdu. Jenže jak se v tom všem vyznat, když je různých náboženství tolik? Není divu, že v tom potom máme tak trochu guláš. Existuje tedy jen jedno pravé náboženství? Nemluví všichni o tom samém, jen z jiného úhlu? Velká část společnosti navíc v lidech vyznávajících jiná náboženství vidí ohrožení naší kultury a tradic. Jak se k tomu obrovskému množství názorů postavit? Je možné najít nějakou společnou řeč? O tom všem jsme se bavili s religionistou, teologem a pedagogem prof. Pavlem Hoškem.

Moudrost znamená v překladu žít dobře svůj život. To je samo o sobě trochu vágní popis, ve světle Bible ale začne dávat větší smysl. Na Relax víkendu mluvil Bedřich o tom, že pokud tento svět stvořil Bůh, je moudré nastavit si naše priority podle Božích měřítek. Tentokrát se Tomáš dívá na moudrost pohledem tří mudroslovných knih, které jsou ve Starém Zákoně.

V této krátké sérii se věnujeme životní moudrosti. Moudrost se dá popsat jako "umět žít svůj život". Nedělní téma od Tomáše Kadlece, prezentované na podzimním víkendu Metra Relax, navazuje na dva sobotní rozhovory s lidmi, které bychom mohli nazvat moudrými, alespoň v některých oblastech života - Krištofovi mluvili o financích, Hradilovi o výchově dětí. Rozhovor s Krištofovými najdete v předchozí epizodě.

Mirek Krištof má za sebou dlouholetou zkušenost v podnikání. Co ho to naučilo? Jak se naučil nakládat s financemi? Rozhovor vznikl na podzimním víkendovém pobytu Metra Relax, kde jsme otevřeli téma životní moudrosti - ta se dá ve zkratce shrnout jako "umění žít svůj život dobře". Poslechněte si i další epizody, kde se moudrosti věnujeme.

Poslední Boží vlastností, kterou text z knihy Exodus zmiňuje, je důvěryhodnost. Naše důvěra v Boha nemusí stát na vodě - on mnohokrát prokázal svou důvěryhodnost tím, že byl věrný slibům, které dal postavám jako jsou Abraham a David - a které máme také my skrze osobu Ježíše.

Denis - jeden z nejnovějších členů Metra - začal následovat Ježíše až nedávno. Jaká byla jeho cesta? Jaké byly jeho předsudky vůči církvi? A proč je víra jako sázka ve sportce? To si poslechněte v tomhle rozhovoru.

Záznam hlavního tématu Bedřicha Smoly a příběhu Elišky, které zazněly na setkání celého Maják networku ve Vsetíně na Výročí networku.

S hněvem máme v dnešní době asi největší problém, protože jej chápeme odlišně od starověké izraelské kultury - máme jej často spojený s náhlým, nepředvídatelným, impulzivním a škodlivým jednáním. Bible jej ale popisuje jinak. Hněv ukazuje na to, že Bůh není vzdálený a neosobní. Kdy a proč se Bůh hněvá? Jak to vypadá prakticky? Jak mění naši perspektivu Ježíš? A co tedy znamená, že je Bůh pomalý k hněvu? Téma si připravil Honza Heřmanský. Omlouváme se za horší kvalitu nahrávky, na poslech v autě to tentokrát asi moc nebude :(

Další díl naší nepravidelné série o víře v každodenním životě. Tentokrát s Peťou - vědcem, tátou, manželem.

Většina z nás nemá problém chovat se milostivě k těm, kdo nám to jednou můžou oplatit. Obchodujeme s milostí. Existuje ale ještě jiná cesta. Více se milosti jako jedné z Boží vlastností věnuje Ondřej Sovják v tomto díle série Bůh se představuje.

První vlastností, o které Bůh sám v biblické knize Exodus mluví, je soucit. My často vnímáme Boha jako odosobněnou sílu, stvořitele nebo morální autoritu, která je neměnná a jedná na základě logiky či rozumu. Bible však vykresluje osobního Boha, který má s lidmi soucit. O tématu bude mluvit Pete Lupton.

"Hospodin, Hospodin, Bůh soucitný a milostivý, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství a věrnosti, zachovává milosrdenství tisícům, snímá vinu, přestoupení a hřích, jistě však nenechá viníka bez trestu, navštěvuje s trestem vinu otců na synech i na synech synů, na třetí i čtvrté generaci." To je nejcitovanější úsek v rámci první části Bible, ve kterém Bůh představuje některé části svého charakteru. V tomhle výčtu vlastností můžeme vidět napětí mezi Božím milosrdenstvím a spravedlností, ale taky ujištění, že jeho charakter je neměnný. Na jednotlivé vlastnosti se během nedělních setkání Metra podíváme. Úvodní téma si připravil Bedřich Smola.

V téhle sérii krátkých rozhovorů s lidmi z Metra se bavíme o víře v obyčejném životě. Velikých příběhů o dobyvatelích, vynálezcích nebo vědkyních je plný internet, většina z nás ale takové příběhy nikdy neprožila, a proto pro nás může být těžké se s nimi ztotožnit. O to více pro nás můžou být inspirující příběhy lidí, kteří žijou běžné životy tak jako my. V prvním díle se Owl baví s Terkou, učitelkou na 1. stupni ZŠ a taky mámou tří dětí.

Ostřílená víra se nebojí reality života. Možná se musíme naučit říkat nevím. Příběh s hodinami a nakouknutí pod pokličku překladu Bible z původních jazyků - nejen tohle zaznělo ve třetím pohledu na téma pochybností a otázek, kterým musí naše víra čelit. Poslechněte si další díl podcastu, tentokrát od Tomáše Kadlece.

Když přemýšlíme nad vírou a klademe si těžké otázky, nevyhnutelně se s nimi pojí jedna obava - že se nám naše veškeré přesvědčení rozbije, že se vše sesype jako domeček z karet. Můžeme se s tímto strachem nějak vyrovnat? Poslechněte si, co o tom říká Bedřich Smola v dalším dílu Metro podcastu.

Jako křesťané se někdy bojíme otázek. Víru bereme jako něco mystického, nezpochybnitelného, co tak prostě je a basta. O čem se nediskutuje. Někteří s takovým přístupem nemají problém a vyhovuje jim - a to je v pořádku. Mnohé ale v realitě života napadají různé palčivé otázky, na které nezbytně potřebují získat odpovědi. Co s tím? O tom mluvil Bedřich Smola v prvním dílu krátké série Víra, která se nebojí otázek.

Poslední knihou Bible je Zjevení. Většinou ho máme spojené s bájnými obrazy, šelmami, bitvami a drahokamy. Na začátku této knihy je ale zaznamenaných sedm dopisů církvím v sedmi vlivných městech tehdejší doby, na které se podrobněji podíváme v této sérii.

Třetí dopis je adresovaný církvi ve městě Pergamon.

Poslední knihou Bible je Zjevení. Většinou ho máme spojené s bájnými obrazy, šelmami, bitvami a drahokamy. Na začátku této knihy je ale zaznamenaných sedm dopisů církvím v sedmi vlivných městech tehdejší doby, na které se podrobněji podíváme v této sérii.

Druhý dopis je adresovaný církvi ve městě Smyrna.

Poslední knihou Bible je Zjevení. Většinou ho máme spojené s bájnými obrazy, šelmami, bitvami a drahokamy. Na začátku této knihy je ale zaznamenaných sedm dopisů církvím v sedmi vlivných městech tehdejší doby.

První dopis je adresovaný efezské církvi.

Poslední knihou Bible je Zjevení. Většinou ho máme spojené s bájnými obrazy, šelmami, bitvami a drahokamy. Na začátku této knihy je ale zaznamenaných sedm dopisů církvím v sedmi vlivných městech tehdejší doby. Na obsah těchto dopisů se podíváme v sérii s prostým názvem Sedm. Před tím, než jednotlivé dopisy prozkoumáme, si Bedřich připravil úvod do této série.

Když se na Ježíšův příběh díváme z různých stran, jsme schopni ho ocenit pokaždé trochu jinak. Několik pohledů na něj nás čeká v této velikonoční sérii.

Na kříži jsme si s Ježíšem vyměnili role - měli jsme tam být my, ale byl tam místo nás on. Proč to bylo vůbec potřeba? Proč to nešlo vyřešit nějak jinak? Také o tom bude tento díl.

Když se na Ježíšův příběh díváme z různých stran, jsme schopni ho ocenit pokaždé trochu jinak. Několik pohledů na něj nás čeká v této velikonoční sérii.

Na svět se v naší kultuře hodně díváme našima očima - jde především o mě, o to, abych byl šťastný/šťastná, abych dělal/a zábavné věci, aby život nebyl příliš složitý, abych se nemusel/a omezovat. Koneckonců, covidová epidemie podle toho u nás tak vypadá. To je ale v poměrně silném rozporu s tím, jak žil Ježíš. Jak se s tím můžeme jako křesťané vyrovnat?

Když se na Ježíšův příběh díváme z různých stran, jsme schopni ho ocenit pokaždé trochu jinak. Několik pohledů na něj nás čeká v této velikonoční sérii.

Křivda vzniká ve chvíli, kdy získáme dojem, že jsme si zasloužili více, než jsme dostali. Také Ježíš v Bibli mluví o jednom příběhu, který otázku křivdy otevírá. O čem příběh mluví a co z něj pro nás plyne? Tentokrát mluví José Calvo Aguilar ze společenství Za Kostolom.

Mnoho lidí se ptá, jak dnes můžeme poznat Boha, když je kolem nás tolik přístupů ke spiritualitě a náboženství? Jak to vlastně bylo s Ježíšem? Proč přišel na zem, zemřel a vstal z mrtvých? Jakou hraje roli v našem životě, co můžeme čekat my od něj a co on od nás? Nejen o tom bude mluvit Petr Uhřík v prvním dílu série.

Křesťanské nebe někdy působí jako hodně nudné místo, takže jsme vlastně nakonec rádi, že jsme ještě neumřeli, protože se tam ani netěšíme. Pokud také věříme tomu, že to tady jednou všechno skončí a my odletíme někam jinam, pak nemá smysl dělat věci pořádně nebo o něco usilovat, protože to stejně jednou zanikne. Jak ale prezentujeme v této sérii, existuje ještě jiný způsob, jak si biblickou apokalyptickou literaturu vykládat - a ten nás vede k velmi odlišnému životu. Téma si připravil Tomáš Kadlec.

V této sérii témat probíráme žánr apokalyptické literatury a zejména knihu Zjevení. Jedním z motivů, kterému se v knize Zjevení nemůžeme vyhnout, je otázka Božího soudu. Co pro nás bude tato událost znamenat? Někteří by řekli, že hříšníci půjdou do pekla a věřící do nebe. Jiní se snaží se tématu soudu úplně vyhnout a vůbec na něj nemyslet. Existuje ještě nějaká další alternativa?

V sérii Apokalypsa procházíme pro lidi někdy těžko uchopitelný žánr apokalyptické literatury zaznamenané v Bibli a především knihu Zjevení. Ježíš už na Zemi jednou byl, ale slíbil, že se vrátí. Co máme dělat předtím, než se tak stane? Jaká je úloha církve a křesťanů?

V této sérii témat se podíváme na žánr apokalyptické literatury a zejména na knihu Zjevení. Slovo apokalypsa v nás vzbuzuje spíše negativní pocity spojené s koncem, zánikem, válkou. Původně byl ale význam tohoto slova odlišný - a přinášel spíše naději, než zánik. V čem naše naděje spočívá?

-----

Tak jako v minulé sérii bude i tentokrát prostor pro vaše otázky. Ptejte se na http://majakvsetin.cz/formular

V lednové sérii nedělních témat jsme se dívali na několik praktických oblastí z pohledu Bible. V posledním díle série jsme odpovídali na otázky, které jste nám během celého měsíce posílali, takže to stálo za to!

V lednové sérii nedělních témat se díváme na několik praktických oblastí z pohledu Bible. Předposlední díl se bude týkat práce. V dnešní kultuře najdeme různé extrémy - od workoholismu až po princip pomalého života, kde práce dávno spadla na žebříčku hodnot pod důležitější věci. Málokdo má vlastně na práci zdravý pohled, protože se všichni blížíme k jednomu, nebo druhému přístupu. Co můžeme o tématu práce najít v Bibli? Co je smyslem práce? Jak k ní přistupovat? V čem je "křesťanská" práce jiná?

V lednové sérii nedělních témat se díváme na několik praktických oblastí z pohledu Bible. Třetí téma se bude týkat peněz - oblasti, která přichází na přetřes také na mnoha místech v Bibli. Najdeme v ní nějaké principy, které můžeme použít i v dnešní době? Jak vlastně s penězi moudře nakládat? Jak s penězi souvisí trpělivost a štědrost?

V lednové sérii nedělních témat se díváme na několik praktických oblastí z pohledu Bible. Další z témat se bude týkat manželství. Ve společnosti jsou motivy pro vstup do manželství různé - od romantické lásky až po ekonomický benefit. Křesťanství založené na biblických hodnotách by ale mělo být odlišné - už jen proto, že je odrazem vztahu Boha k člověku.

V lednové sérii nedělních témat se podíváme na několik praktických oblastí z pohledu Bible. Jako první přichází na řadu vztahy a komunita. Je to oblast, kterou jsme během posledního roku moc rozvíjet nemohli, na druhou stranu lidé jsou vztahové bytosti a vytváření přátelství a komunity k životu v určité míře potřebujeme. Jako církev jsme se přihlásili k novému králi - Ježíši - a chceme žít pod jeho vládou. Nutně to vede k vytváření alternativní společnosti. Jaké jsou výzvy, které to přináší, a s jakými problémy v našem porozumění vztahům se musíme vypořádat?

Poslední adventní neděli jsme si připravili speciální vysílání - kromě Bedřichova vánočního tématu si můžete poslechnout několik písniček v podání Tomáše a Nely.

V sérii Než přijde během předvánočního času procházíme několik biblických úseků, které mluví o Ježíši. Téma si tentokrát připravil Dan Hurta a společně se podíváme na úsek z knihy proroka Jeremiáše.

V sérii Než přijde během předvánočního času procházíme několik biblických proroctví, které mluví o Ježíši. Téma si tentokrát připravil Tomáš Kadlec, bude mluvit o proslulém izraelském králi Davidovi.

Tato epizoda pokračuje v sérii témat Než přijde, ve které se díváme na několik biblických proroctví, která směřují k Ježíši. O Mojžíšovi z knihy Exodus tentokrát mluvil Petr Uhřík.

V předvánoční sérii Než přijde se podíváme na několik biblických proroctví, která mluví o Ježíši. A vezmeme to pěkně od začátku, protože první téma vychází z textu prvních kapitol Genesis. Připravil si jej Bedřich Smola.

V posledním díle série vycházející z biblické knihy proroka Daniela se Petr Uhřík zaměřil na jedno na první pohled docela komplikované proroctví v 7. kapitole knihy. Pusťte si podcast a zjistěte, na co přišel.

Dalším dílem pokračuje série s názvem "Kdo tahá za nitky", vycházející z příběhu biblického proroka Daniela. Křesťané často zmiňují slovo "svatý", což v původním významu znamená "oddělený pro Boha". V tomto díle se blíže podíváme na to, co to znamená v dnešní době.

Pokračujeme v sérii s názvem "Kdo tahá za nitky", vycházející z příběhu biblického proroka Daniela. Kdo má prsty v tom, co jsme dokázali? Jsme to my sami a naše dovednosti? Je to všechno Boží zásluhou a my jsme neudělali nic? Nebo platí oboje zároveň? A kde leží hranice?

Tohle je první záznam z online série "Kdo tahá za nitky" vycházející z biblické knihy Daniel. Jako křesťané často mluvíme o tom, že Bůh má věci pod kontrolou. Co tohle tvrzení ale vlastně znamená? Je tím myšlený bezstarostný život? Pokud ano, proč tomu realita často neodpovídá? A pokud je to něco jiného, v čem pak spočívá naše naděje?

V církvi se často mluví o osobní zbožnosti. Problém je, že bývá tak vágně definovaná, že vlastně nikdo neví, co to přesně znamená a lidé pak odchází pouze s neurčitým pocitem viny, že by měli dělat více. Na naší podzimní dovolené Metra Relax jsme se bavili o tom, co pro nás vztah s Bohem znamená a celé přemýšlení jsme v neděli zakončili biblickým textem z 15. kapitoly Janova evangelia. Téma si připravil Bedřich Smola.

Na tomto setkání jsme se zamýšleli nad oblastí, ve které se střetává duševní, duchovní a tělesná část naší existence. Tato oblast, do které spadají deprese, úzkosti, ale i intenzivní negativní emoce, bývá v dnešní postmoderní době mnohdy schovávaná, potlačovaná i odsuzovaná. Musí být člověk vždy “v pohodě”? A jak dlouho jde vůbec v pohodě vydržet? Téma si pro Metro Union připravila Anička Janoušková.

Křesťanský život podle Božích měřítek v současné kultuře nedává smysl. Brzy nás začne unavovat usilování o jiné nastavení priorit, než jaké vidíme okolo sebe a začneme se ptát, jestli nám to vůbec stojí za to. V úvodním díle série se spolu s Bedřichem zamýšlíme nad tím, co tedy vlastně můžeme od života s Bohem očekávat a jestli to je něco, co stojí za to.

Během této série sledujeme, jak je Ježíšův život vzhůru nohama oproti všem očekáváním, která na něj má okolí. Také závěr příběhu z evangelia podle Lukáše na tom není jinak. Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání navždy změnily běh dějin, v dnešní době se na ně ale často díváme jako na milý příběh z nedělní školy. Společně se pokusíme jej opět oživit a přemýšlet nad tím, jaké má praktické důsledky do našich životů.

Nedávno jsme se bavili o následování Ježíše. S tím souvisí i téma, které si pro nás tentokrát připravila Alča - Ježíšovi následovníci se měli vyznačovat hodnotami, které byly úplně vzhůru nohama oproti tehdejší kultuře, a které vystihuje motto “První budou poslední a poslední první”. Vzhledem k tomu, že se od té doby příliš nezměnilo, je tato oblast více než aktuální i pro nás v dnešní době.

Je špatné být bohatý? Můžu být chudý a přesto mít problém s chamtivostí? A skutečně se o nás Bůh stará, nebo je to všechno jen na nás? Na tyhle zapeklité otázky budeme společně s Adélou Šolcovou hledat odpovědi na základě 12. kapitoly Lukášova evangelia.

S Karlem Půlpánem se společně zaměříme na jednu výzvu, kterou Ježíš klade každému člověku a která platí i pro nás - zda ho budeme následovat. Podíváme se na několik námitek, které proti Ježíšově výzvě lidé vznášeli, a na jeho reakci.

V neděli se součástí rodiny Metra stalo několik nových členů. V současné kultuře je to poměrně vzácný úkaz, že by se někdo chtěl dobrovolně stát součástí církve. Krátký úvod o tom, co to znamená a proč je vlastně církev důležitá si připravil Bedřich.

Druhá epizoda z minisérie o církvi. Proč lidé vyhledávají církev? Jaká je role struktury? Jak skloubit povinnosti života a církev? Nejen o těchto otázkách znovu diskutovali Bedřich, Milan a Tomáš.

První epizoda z krátké série o církvi. Proč se s ní vlastně obtěžovat? Je nám k něčemu dobrá? Je v dnešní době důležitá - a v jaké formě? Ocitli jsme se v situaci, kdy možná budeme muset spoustu věcí přehodnotit a úplně nově uchopit. O církvi a službě spolu diskutovali Bedřich Smola, Tomáš Kadlec a Milan Kramoliš.

Od Boha často žádáme různé věci - abychom se měli dobře, abychom byli šťastní, aby nám ulevil v období smutku, aby nám dal zdraví, kariéru, děti… Ježíš se s podobnými požadavky také setkal. Na několika místech v Bibli ale vidíme, že spíše než o blahobyt a pohodlný život mu vždy šlo o proměnu člověka - jeho charakteru, motivů a činů. Ježíš sám sebe přirovnává k ke kmeni, na kterém roste ovoce - my. O tom, co to pro nás znamená prakticky, mluvil na tomto Union setkání Kadlouš.

Co když se Bůh nechová tak, jak od Něj očekáváme? Může nám pak víra v Boha něco nabídnout? 

Nehledě na to, jak to tehdy s Ježíšem bylo a jestli věříme tomu, co se píše v Bibli nebo ne, je Ježíš nepochybně jednou z klíčových historických osobností. Existuje spousta pohledů na to, kdo je Ježíš. On sám ale o sobě říká několik zajímavých výroků, kterými sám sebe popisuje. Společně se na několik z nich v jarní sérii Metro Union podíváme. První Ježíšův výrok je prosté "Já jsem" a jeho význam nám přiblíží Bedřich.

Zlo je ďáblova lež a naše ochota věřit jí. To je hlavní myšlenka první epizody ze série Vzhůru nohama, která nás bude provázet nedělními setkáními Metra až do léta.

Jako Metro máme svou vizi - směr nebo spíš cíl cesty, po které jdeme. Usilujeme o to, pomáhat lidem najít nový život s Ježíšem, místo v rodině Metra a smysl života ve službě Bohu. Na to, co tyhle tři části vize znamenají prakticky, v našem běžném životě, se společně zaměříme v zimní sérii Náš směr. Tentokrát jsme se s Danielem Adamíkem bavili o části vize "Místo v rodině Metra".

Na začátku Janova evangelia se Marie, matka Ježíše, modlí - a říká přitom věci, které bere jako skutečnost, i když se ještě zatím nestaly. Jak žít v době "už, ale ještě ne" - kdy máme naději v životě díky Ježíšově zmrtvýchvstání, ale tento svět ještě stále nebyl proměněn do své původní, dokonalé podoby a my musíme čelit problémům a utrpení - nejen o tom mluvil na vánočním setkání Bedřich.

Lidé si často nebe představují jako místo, kde vykrmení andělíčci na obláčcích hrají na roztomilé harfičky. To není úplně lákavá představa. Bible ale nebe popisuje spíš jako novou zemi - obnovenou do své původní, nepoškozené podoby. Po smrti nebudeme jen nehmotné duše, ale získáme nová těla. To má dalekosáhlé důsledky do našich každodenních životů. Poslední téma zimního semestru v Unionu bude tak trochu vánoční - společně s Bedřichem se podíváme na téma naděje v životě.

Poslední část série o Jonášovi

Nové boty, dovolená, iPhone, dobrá káva, přátelé, večer nad knihou, nový seriál na Netflixu… Je spousta věcí, které nás můžou potěšit. Jenže jejich efekt většinou rychle vymizí. Častokrát navíc podobně jako u drogy musíme pro stejný efekt navyšovat dávku. Existuje ale ještě jiný druh radosti - takový, který obstojí i uprostřed jakékoli situace či pohromy, která nás v životě potká. Jak takovou radost získat? O tom na tomhle Unionu mluvil Dan Adamík.

Všichni v životě chybujeme, ale Bůh nám neustále nabízí druhé šance. A dokonce si nás chce navzdory naší minulosti a všem našim kotrmelcům používat, aby pomohl dalším lidem. Někdy je ale otázkou, jestli jsme i my ochotní jim dát druhou šanci...

Jak by mi mohl Bůh kecat do života, když neví, čím přesně procházím? Přece mě má rád, takže by po mně tohle nechtěl. Jestli po mně něco chce, tak mi to musí vysvětlit, jinak to dělat nebudu. Jo a může být vůbec rád, že se s ním ještě bavím, protože to má u mě už tak nahnuté a jestli mě ještě jednou naštve, tak s ním končím definitivně. Kdo určuje pravidla? Nejen o tom mluvil na tomto Union setkání Ondřej Sovják.

Není těžké Boží milost najít, ale přijmout ji...

Někdy se říká, že Češi jsou nejateističtějším národem na světě. Realitě by ale odpovídalo víc to, že jsme pořádně pověrčiví. Spousta z nás někde podvědomě věří na zákon karmy, zaklepávání věcí, pátek 13. a mnoho dalších pověr. Mnoho z lidí by se dokonce označilo za křesťany, ale přitom součástí žádné církve nejsou a v kostele byli naposledy předloni na Půlnoční. Jak se na otázku vztahu s Bohem a Ježíšem dívá Bible, o tom na tomhle Union setkání mluvil Tomáš.

Téma vztahů je tak trochu evergreen - asi každý z nás ho už někdy v životě řešil. Oblast, která je ale v souvislosti se vztahy v dnešní době poněkud nepopulární, je závazek. To jako mám být s jedním člověkem celý život? Co když mě začne po dvou letech štvát? Co když už nebude přitažlivý, přitažlivá? Co když se objeví někdo lepší? Musím si přece nechat nějaká zadní vrátka! O tématu závazku ve vztazích mluví Janči Máhrik.

Rich Gardner je z partnerského sboru The Crossing v USA. Jejich heslem je právě název jeho kázání: "Love. Live. Legacy." (Milovat. Žít. Odkaz.)

Jak se to stane, že se dva lidé dají dohromady? Co je k tomu zapotřebí? A na co si dávat při výběru partnera pozor? 

Zdravé manželství není samozřejmost. Všechny vztahy vyžadují, abychom na nich pracovali, a manželství není výjimkou. Žijeme spolu a navzájem se formujeme a deformujeme. A když do toho přijdou děti, může být o to náročnější udržet si zdravý vztah. Jak toho tedy docílit? Jak můžeme budovat zdravá manželství? A jak je udržet zdravá, i když přijdou děti? 

Jako křesťané máme svým životem ukazovat lidem kolem sebe na Boha. Problém ovšem je v tom, že to ne vždy děláme. Ve spoustě věcech máme tendenci žít jako kdokoliv jiný. Navenek sice můžeme působit zbožně, ale ve skutečnosti nežijeme podle Božích hodnot. Jak tedy vypadá takový život, který odráží Boha? 

Paušál bez smlouvy, bezúročná půjčka, přerušení studia, vrácení zboží zdarma… Všude okolo se to hemží nejrůznějšími nabídkami, které nám umožňují užívat si výhod něčeho, aniž bychom se museli jakkoli zavázat. Je lákavé žít život, který od nás závazky nevyžaduje. Máme volné ruce rozhodnout se kdykoli jakkoli, aniž by z našich rozhodnutí vyplývaly nějaké následky. To je ta pravá, neomezená svoboda. Jenže někdy si v životě musíme vybrat třeba jen jednu možnost z mnoha a ostatní opustit. Jak se prakticky vyrovnat s tématem závazku společně probereme na prvním Union setkání se speciálním hostem - psychologem Tiborem Máhrikem ze Žiliny.

Díky moderním technologiím máme mnohdy pocit, že nám v životě něco chybí. Že ostatní mají věci, které my nemáme, byli na místech, kde jsme ještě nebyli, a zkusili něco, co jsme ještě nezkusili. A to nás může vrhnout do víru toho, že se neustále hodíme za nějakými životními cíli, ale jakmile jich dosáhneme, zjistíme, že se na dohled objevil nový horizont, kterým chceme zdolat. 

Jak s tímto tlakem můžeme vypořádat? A jaká východiska nám nabízí Bible? 

V dnešní době na nás ze všech stran média a sociální sítě křičí, že nutně potřebujeme nějakou další věc, abychom byli v životě spokojení. Realita je ovšem taková, že nemůžeme mít všechno. Jak se s tímto nátlakem vypořádat? A co o tom  říká Bible? 

Jako křesťané se nacházíme na cestě, která je poměrně dlouhá. Není to krátká procházka, ale běh na dlouhou trať. A na této cestě nám může pomoci, když budeme žít s tím správným očekáváním. Proto si musíme položit otázku, co vlastně očekáváme?

Lidé mají různé pohledy na víru. Někdo ji vnímá spíše intelektuálně, kdežto jiný zase skrze emoce. Ovšem obě složky jsou z pohledu křesťanství velmi důležité. Host Vašek Radoš ovšem ukazuje ještě třetí rozměr křesťanské víry, a tou je poslušnost. 

V církvi jsou dvě témata, která v křesťanech vyvolávají pocit viny. Prvním tématem je modlitba, kterou jsme se zabývali minulý měsíc. V tomto kázání se podíváme na druhé téma, kterým je evangelizace. Kolika lidem musím říct o Ježíši? Musím začít chodit po ulici a oslovovat náhodné kolem jdoucí? Nebo o čem vlastně evangelizace je? 

Jakou moc má modlitba? Mluvíme jenom do větru, nebo se něco skutečně děje, když se modlíme? A stačí se jen modlit, nebo je i něco, co musíme udělat my? 

Plní Bůh všechna naše přání? Bible přeci říká, že Bůh učiní vše, o co ho v modlitbě požádáme. Jenže máme zkušenosti s tím, že Bůh nám vždy nedává to, o co ho požádáme. Jak to tedy s modlitbou je? 

O čem je vůbec křesťanská modlitba? Je vůbec k něčemu dobrá, nebo jde jen o psychologickou berličku? 

Prorok Malachiáš nám má hodně co říct i v dnešní době, co se týče například chození, manželství a rozvodů. Především nám ukazuje, že špatný postoj ke vztahům a manželství je odrazem špatného vztahu s Bohem. 

Jako křesťané často říkáme, že něčemu věříme, ale když přijde na lámání chleba, tak se tím neřídíme. Říkáme, že náš život patří Bohu, ale kolik času Mu vlastně věnujeme? A na základě čeho se rozhodujeme v otázkách školy, zaměstnání nebo výběru partnera? 

Jaký je smysl Velikonoc? Co pro nás vůbec znamená Ježíšovo vzkříšení? A má to nějaký vliv i na náš život teď a tady, nebo akorát máme jistý "lístek do nebe"? 

Jak bude vypadat Boží soud? Jsme na něj připraveni? A jak vůbec bude vypadat nebe a peklo? Bude to klasická představa, se kterou se setkáváme v českých pohádkách, nebo máme čekat něco úplně jiného? 

Tomu se budeme věnovat v poslední části Malachiáše  3,19 - 24.

Většina z nás v hloubi duše touží po romantickém vztahu. Někdo si přeje příběh jak z romantického filmu, někomu by prostě jen stačil partner či partnerka jako kamarád do deště. Ze všech titulků a zpráv, které každodenně slýcháme, je snadné nabýt dojmu, že mám na lásku právo. Jenže co dělat, když zrovna žádná nepřichází? Uchýlím se k pornu? Seznamce? Řeknu své ano komukoli, kdo zrovna půjde kolem jen proto, že toho partnera / partnerku bytostně potřebuji? Na tyhle nesnadné otázky se pokusí najít odpověď náš host až ze Slovenska Tibor Máhrik.

Pomoct každý den pěti babičkám přes cestu. Dát oblečení vyházené při jarním úklidu na charitu. Nemluvit sprostě. Nemít spolu sex před svatbou. Co vlastně dělá křesťana křesťanem? Výše uvedené příkazy? Můj rodokmen? Nebo si Bůh prostě někoho vybere podle toho, jak se mu to zlíbí? Jak o tom, na základě čeho poznám, zda jsem vůbec křesťan, mluví Bible?  

Ve starozákonní knize Malachiáš promlouvá Bůh naposledy ke svému lidu. Poté se odmlčí přibližně na 400 let, než na zemi přijde Zachránce, Ježíš Kristus.
Tato třetí část se soustředí na oddíl Malachiáš 2,17 - 3,5, přičemž hlavní myšlenkou kázání je, že smyslem života není mít se dobře, ale být jako Ježíš. 

Ve starozákonní knize Malachiáš promlouvá Bůh naposledy ke svému lidu. Poté se odmlčí přibližně na 400 let, než na zemi přijde Zachránce, Ježíš Kristus.
Tato druhá část se na oddíl Malachiáš 1,6 - 2,9 a pokládá nám otázku, zda Bohu dáváme ze svého života to nejlepší. 

Ve starozákonní knize Malachiáš promlouvá Bůh naposledy ke svému lidu. Poté se Bůh odmlčí přibližně na 400 let, než na zemi přijde Zachránce, Ježíš Kristus. 

Tato první část se zaměřuje na prvních 5 veršů 1. kapitoly Malachiáše. 

Být Ježíšovým studentem znamená znát a následovat Jeho učení a příklad. První kázání na téma studentů ze série Identita křesťana.

Na Vánoční příběh se během dějin nalepila spousta kulturních nánosů. Kvůli tomu máme od narození Ježíše velmi odlišná očekávání, než Izraelci té doby - a ještě mnohem odlišnější, než ta, která měl Bůh.