Mozaika vzdělávání

Pavel Mentlík je vystudovaný učitel biologie a geografie, jehož profesním zájmem je obor geomorfologie, od roku 2019 je děkanem Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. 

Mezi hodnoty, s kterými se před čtyřmi lety postavil do čela fakulty, patří komunikace, spolupráce, transparentnost a profesionalita. V podcastu jsme se věnovali tomu, jak se mu daří tyto hodnoty v každodenní práci naplňovat. A samozřejmě také dalším aktuálním tématům, například proměně plzeňské pedagogické fakulty i vysokoškolské přípravy budoucích učitelů na dalších univerzitách, procesu revizí rámcových vzdělávacích programů či novele zákona o pedagogických pracovnících.

Jiří Nantl je politolog a právník se zkušenostmi z regionální i celostátní politiky (ODS). Zaměřuje se na oblast vzdělávání, v letech 2012 a 2013 byl a nyní od 1. června 2023 opět je náměstkem ministra školství. Dva a půl roku působil jako náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání a strategii chytrého regionu.

V rozhovoru jsme se zaměřili na jeho osobní cíle v roli náměstka ministra školství i na řadu aktuálních školských témat, například na prodloužení povinné školní docházky, na přijímací řízení na střední školy, na roli víceletých gymnázií, na proces revizí rámcových vzdělávacích programů, na vztah ředitelů a zřizovatelů škol.

Marek Výborný je středoškolský učitel, bývalý ředitel Gymnázia Mozartova Pardubice, politik KDU-ČSL se zkušeností z městského zastupitelstva v Heřmanově Městci i v Poslanecké sněmovně. 

V rozhovoru jsme se věnovali nejen jeho učitelské, ředitelské a politické kariéře, ale především aktuálním tématům českého školství. Řeč přišla na aktuálně probíhající proces revizí rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, na možné prodloužení povinné školní docházky a naopak zkrácení základního vzdělávání, na kapacity základních i středních škol i na schopnost jednotlivých klíčových aktérů dlouhodobě plánovat a řídit síť škol.

Václav Strnadel již v sedmnácti letech jako středoškolský student vstoupil do světa byznysu, když začal učit angličtinu ve firmách, později na střední i vysoké škole. Postupně se přesunul k tréninku soft skills, ale na české školství nezanevřel. Do škol vstupuje nejen se svým workshopem Master Brain, skrze který žákům a studentům ukazuje, jak funguje lidský mozek, jak efektivně využívat paměť, jak využít různé poznatky o našem učení. V rozhovoru nemůže chybět ani pohled na aktuální české školství, trocha věštění či sdílení inspirativních zdrojů. A došlo i na všudypřítomné téma umělé inteligence.

Dominik Dvořák je vysokoškolským pedagogem působícím na Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Profesně se věnuje tématu vzdělávacích kurikul v různých školských systémech. Diskutovali jsme nejen o probíhajících revizích rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Řeč přišla také na pedagogický výzkum a jeho vliv na každodenní praxi českých škol, inspiraci zahraničními systémy, jejich úspěchy i slepými uličkami. Dotkli jsme se i mnoha dalších témat, včetně toho, kdo nese zodpovědnost za vzdělávací výsledky žáků a zda si můžeme dovolit na žácích experimentovat.

Jaroslava Budíková je speciální pedagožka pracující v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 11 a 12, lektorka v minulosti spolupracující například s RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení) či pražským DYS-centrem. Také je autorkou knih z oblasti speciální pedagogiky, posledním jejím dílem je pracovní sešit Základy duševní hygieny. Jejím oblíbeným tématem je podpora dětí s ADHD.

V rozhovoru jsme ze všech možných úhlů pohledu rozebrali téma školní zralosti a připravenosti. Proč a pro koho jsou tyto pojmy důležité? Co vše pro dítě i jeho rodinu přinese nástup k povinné školní docházce? V jakých případech je lepší tento nástup odložit? Hledali jsme odpovědi nejen na tyto otázky.

Petr Hopfinger je lídrem programu Ředitel naživo, který se zaměřuje na vzdělávání a podporu současných i budoucích ředitelů škol. Jako učitel působil na Mensa gymnáziu či na gymnáziu Open Gate. Zástupcovskou roli zastával v prestižní škole PORG, jako ředitel vedl Gymnázium Duhovka. V rozhovoru zaznívají především otázky a odpovědi k tématu vzdělávání budoucích i současných ředitelů. Řeč však přišla také na ředitelské konkursy, uplatnění bývalých zkušených ředitelů ve prospěch celého českého školství či mezinárodní IB Diploma Programme.

Pavel Šimerda na sociálních sítích krom svého vlastního jména vystupuje také jako Grumpy Programmer a nejen v posledních týdnech četně komentuje vzdělávání v českých školách. V podcastu Mozaika vzdělávání dostal prostor otevřeně sdílet své zkušenosti s českým školstvím a oblastí vzdělávání z pohledu žáka, rodiče a lektora. V různých rolích jsme zavítali na klasickou spádovou základní školu, soukromou Montessori školu, víceleté gymnázium, Matfyz či k soukromým vzdělavatelům dospělých, prošli jsme také on-line kurzy či Khanovou školou.

Kateřina Emer pracuje jako koordinátorka podpory nadání, mentorka škol, konzultantka vyvážené inkluze, školitelka mentorů a lektorů. Když ji představují její děti, říkají, že učí učitele učitelů, jak učit učitele učit. V rozhovoru jsme se věnovali především tématu (mimořádně) nadaných dětí a jejich podpory, také jsme si vysvětlili pojem vyvážená inkluze, podívali se na české školství jako systém bez zjevného řízení.

Daniel Pražák je učitelem přírodopisu a dějepisu na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze, mluvčím hnutí Otevřeno, autorem podcastu Hovory z kabinetu. Také se umístil na druhém místě v posledním ročníku prestižního ocenění Global Teacher Prize ČR. Na sociálních sítích a v médiích je jednou z nejvýraznějších osobností současného českého školství. 

V rozhovoru jsme se zaměřili nejen na jeho pedagogickou praxi, kterou začal už v prvním ročníku vysokoškolského studia. Podívali jsme se i na celé školství z pohledu jednotlivých učitelů i systému, tedy různých minulých i aktuálních strategií a v současnosti probíhajících revizí rámcových vzdělávacích programů. Zazněla spousta drobných rad a povzbuzení. Jak je pro Dana typické, hovor se nesl ve velmi pozitivním duchu. Posuďte sami.

Anežka Müller působí v neziskové organizaci Česko.Digital, kde se stará o dobrovolnickou komunitu, podporu projektů a organizaci různorodých akcí. Mimo jiného měla na starosti koordinaci projektu Učíme online, včetně jeho transferu do rukou Národního pedagogického institutu. V rozhovoru zazněla například odpověď na otázku, jak se organizaci Česko.Digital povedlo díky projektu Učíme online přivést na pomoc českému školství několik stovek dobrovolníků, nejen z oblasti IT.

Barbora Pšenicová je terapeutka, konzultantka a supervizorka, která v současnosti spolupracuje s organizací Nevypusť duši. Je odbornou garantkou aktivit podporujících prevenci duševních onemocnění, především ve spojitosti se školským prostředím. V podcastu jsme hovořili nejen o aktuální situaci v českých školách, ale také o tom, co by se v dohledné době mohlo změnit, kde leží výzvy pro jednotlivé učitele, vedení škol i tři ministerstva, která se starají o jednotlivé části komplexní agendy duševního zdraví dětí a mladistvých.

Jan Kaczor je právníkem specializujícím se na školské právo. Působí ve společnosti Scio, která mimo jiných aktivit zřizuje již devatenáct ScioŠkol, publikuje odborné články například v měsíčníku Řízení školy, v dvou hodinách týdně vyučuje občanskou výchovu na 2. stupni veřejné základní školy. V rozhovoru jsme se věnovali specifikům školského práva (1:46), budování sítě ScioŠkol (16:46), školské legislativě a jejímu vlivu na každodenní realitu (35:22) či rozdílné pozici veřejných a soukromých škol (49:50).

Martina Běťáková je vedoucí oddělení Oddělení podpory škol Ministerstva mládeže, tělovýchovy a sportu. Zároveň působí ve funkci místostarostky obce Psáry. Je také praktikující učitelkou, v Základní škole a mateřské škole Psáry vede hodiny výchovy k občanství. V minulosti řídila soukromou Základní školu Navis. V českém školství bychom našli jen málo osob s podobně hlubokým vhledem z různých dílčích rolí.

Jméno Martiny Běťákové je v posledních měsících spojeno především s pilotáží projektu střední článek podpory. Také neúnavně komunikuje s pedagogickou veřejností, nejen díky tomu získala cenu Nadace České spořitelny za rok 2022. V rozhovoru se do hloubky věnujeme právě střednímu článku podpory, jeho roli a dosavadním zkušenostem z praxe. Stranou nezůstávají ani další témata, která mohou zajímat učitele, zřizovatele škol či rodiče.

Miroslav Vosmik působí v českém školství již více než pětadvacet let. Je učitelem pražského Gymnázia U Libeňského zámku, v lektorské roli spolupracuje nejen se Vzdělávacím institutem Středočeského kraje. Jeho specializací je kariérové vzdělávání a kariérové poradenství, na svém kontě má hned několik knih z této oblasti.

V rozhovoru se dozvíte, co se pod pojmy kariérové vzdělávání a kariérové poradenství skrývá, kdo a jak se může stát kariérovým poradcem, jaký je vztah mezi kariérovým a výchovným poradenstvím, jak se tato oblast v posledních letech proměnila, co Miroslava Vosmika naplňuje optimismem, v čem naopak vidí neduhy současného českého školství.

Zuzana Papáčková je ředitelkou společnosti META, která se zaměřuje na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem do českých škol. Spolu se svými kolegyněmi provozuje web inkluzivniskola.cz, angažuje se ve vzdělávání pedagogických pracovníků, připravuje metodické materiály, průběžně realizuje řadu projektů, prosazuje systémové změny nejen v resortu školství. Jak se v posledních letech proměnila oblast integrace dětí s OMJ? O děti z jakých zemí se nejčastěji jedná? Jaké nástroje podpory mají české školy k dispozici? Co nového přinesla vlna uprchlíků z válkou zmítané Ukrajiny? Dalo se na novou extrémní situaci připravit? Hledali jsme odpovědi nejen na tyto otázky.

Jan Břížďala je středoškolský učitel a od podzimu 2020 radní pro oblast školství, mládeže a sportu, informatiky a komunikačních technologií Kraje Vysočina. Jak ve své funkci využívá pedagogické vzdělání a zkušenosti? Co se mu za rok a půl ve funkci radního nejvíce podařilo? Jaká je role kraje vůči zřizovaným školám? Jaké plány má pro zbývající část funkčního období? Jakou podporu kraje dostávají od MŠMT a jakou další podporu by ocenily? Jak vznikl projekt Podcasty Kraje Vysočina a jaké podcasty sám poslouchá? Uslyšíte odpovědi nejen na tyto otázky.

Eva Dittrich Sanigová je zřizovatelkou a autorkou vzdělávací koncepce Školy Vela v pražském Hloubětíně. V sedmém dílu podcastu Mozaika vzdělávání jsme spolu hovořili o tématu, kterému se dlouhodobě věnuje. Jak probíhají zápisy k povinné školní docházce? Podle jakých kritérií rodiče nejčastěji vybírají svému dítěti základní školu? Na co by se měli ptát? Co by měli zjišťovat a kde? Jaká je v českém prostředí nabídka? Čím se liší zápis ve veřejné a neveřejné škole? Co se skrývá pod pojmem komunitní škola? Hledali jsme odpovědi nejen na tyto otázky.

V životopisu vysokoškolského pedagoga Martina Mikuláše najdeme učitelskou kvalifikaci s netradiční předmětovou kombinací. Vystudoval anglický jazyk a matematiku, což zúročil v rámci svého angažmá ve Spojených státech, kde se podílel na tvorbě učebnic matematiky pro žáky ve věku od šesti do osmnácti let. Čím se americké školy liší od českých? Jak jsou na tom tamní učitelé se svobodou? Jakou roli hrají učebnice? Jaká jsou očekávání rodičů? Čím se můžeme ve Spojených státech inspirovat? V podcastu Mozaika vzdělávání najdete odpovědi nejen na tyto otázky.

Proč se s dětmi učit venku? Co je třeba, aby mohl učitel s žáky opustit zdi školní budovy? Co se skrývá za značkou Škola bez poražených? Jak prosazovat postupné změny v českém školství? Kdo se může stát vítězem národní učitelské ceny Global Teacher Prize? Jaké to je žít s tímto oceněním? Nejen na tyto otázky odpovídala v druhém dílu podcastu Mozaika vzdělávání učitelka, lektorka a mentorka Kateřina Vrtišková.

Prvním hostem podcastu Mozaika vzdělávání se symbolicky stala Magdalena Málková, jejíž působení v českém školství lze přirovnat právě k mozaice různorodých aktivit. Můžete se s ní setkat v roli učitelky, lektorky, mentorky, zřizovatelky soukromé školy, autorky vzdělávacích materiálů, je také matkou dvou dětí na různých stupních českého vzdělávacího systému.

Jaká červená nit spojuje uvedené role? Jak vnímá buzzwords spojená se vzděláváním? Jak z různých inspirací složit funkční vzdělávací systém? S jakými výzvami se potýká malá soukromá škola v Nové Vsi u Kolína? Co mohou učitelé udělat pro svůj profesní růst? Řada přišla i na mnoho dalších otázek.